První skupinou pamětí, kterým se budeme věnovat jsou paměti RAM. Jak jsme si o nich řekli již minule, liší se od pamětí ROM hlavně rozdílnými nároky na napájení. Paměti typu RAM si pamatují data v nich uložená pouze pokud je toto napětí připojeno trvale, po jeho odpojení jsou data nenávratně ztracena. Jako příklad z praxe, který jsme si uvedli byla operační paměť počítače (DIMM, DDR, DDR2).
Paměť RAM.
První skupinou pamětí, kterým se budeme věnovat jsou paměti RAM. Jak jsme si o nich řekli již minule, liší se od pamětí ROM hlavně rozdílnými nároky na napájení. Paměti typu RAM si pamatují data v nich uložená pouze pokud je toto napětí připojeno trvale, po jeho odpojení jsou data nenávratně ztracena. Jako příklad z praxe, který jsme si uvedli byla operační paměť počítače (DIMM, DDR, DDR2).
Dnes se k ní vrátíme a podrobněji si ji rozebereme. Mezi další obecné vlastnosti pamětí patří také doba odezvy mezi nastavením adresy a zobrazením dat na výstupech, která se pohybuje v řádech ns, nebo µs a mimo jiné i velikost paměťové matice. Dalším rozlišovacím znakem je také to, zda se jedná o paměť umožňující sériový, nebo paralelní zápis dat. Tyto parametry jsou do jisté míry určující pro jaký účel bude paměť použita.
Tento konkrétní tip obsahuje paměťovou matici o velikosti 16 x 4 bity. Lze do ní tedy zapsat šestnáct čtyřbitových informací, které lze opakovaně, vždy volbou příslušné adresy zobrazit.
Její princip je asi nejlépe patrný z jejích vnitřního blokového zapojení. Na jedné straně jsou zde datové vstupy, na druhé datové výstupy a vše je řízeno pomocí několika vstupů nastavovacích.
Tato paměť je jednou z nejjednodušších, se kterými se můžeme setkat a bude také první, kterou použije v pokusném zapojení.