17. ročník ABC patří k přelomovým, „kultovním“ ročníkům tohoto populárního časopisu. Čtenáři byli na sklonku předchozího ročníku připraveni na velké změny včetně chystaného zdražení o 50%, což byl za socialismu cenový skok nebývalé výše. Cena 3 Kčs za „abecečko“, jak jsme mu na severní Moravě říkali, nás pak provázela celých 17 let, až do čísla 8 / roč. 34, které vyšlo na sklonku roku 1989.
Šorel-Kobík - největší papírová továrna II. (1972-73)
17. ročník ABC patří k přelomovým, "kultovním" ročníkům tohoto populárního časopisu. Čtenáři byli na sklonku předchozího ročníku připraveni na velké změny včetně chystaného zdražení o 50%, což byl za socialismu cenový skok nebývalé výše. Cena 3 Kčs za "abecečko", jak jsme mu na severní Moravě říkali, nás pak provázela celých 17 let, až do čísla 8 / roč. 34, které vyšlo na sklonku roku 1989. S koncem socialismu v českých zemích přišla cenová spirála a konec uměle udržovaných cen. Ovšem vraťme se do dob pionýrských šátků a povinných lampiónových průvodů. 17. ročník ABC vyvážil zvýšení ceny výraznou přidanou hodnotou - časopis obsahuje opět po šesti letech 40 stran (ovšem stejně "tlustý" výtisk z 11. ročníku vycházel měsíčně) plus
déčka. Unikátní vkládané, všívané či vlepované přílohy, které redakce připravovala do časopisu již v předchozích ročnících, nyní výtečně pojmenovala
"déčka" (vysvětlení zní: dárek, drobnost, doplněk... a v neposlední řadě jde o abecední pokračování názvu ABC). Déčka jsou v té době typická právě pro ABC, žádný jiný časopis u nás něco podobného neobsahoval. Nás budou zajímat hlavně proto, že vedle různých obtisků, propisotů, samolepek, záložek, sáčků na svačiny, semen různých rostlin, hlavolamů, kousků filmových negativů a jiných materiálů, vedle "vymačkávače" zubních past, gramodesek či dokonce tužky nebo lupy patří k
déčkům Atlas ABC a především
vystřihovánky. Právě počínaje 17. ročníkem získaly sympatické kartičky Atlasu svou konečnou podobu (s obrázkem na přední a s podrobnými informacemi na zadní straně) a vycházely nepřetržitě celé čtvrtstoletí.
Poslední Atlas ABC vyšel v č. 26 / roč. 41 (11.8.1997) a je škoda, že se tato kapitola uzavřela. Kartičky Atlasu nebyly jen pouhou encyklopedií, suplující absenci podobných publikací na socialistickém knižním "trhu", ale nesly v sobě navíc výchovu k systematičnosti - což je vlastnost, která se papírovému modeláři velmi hodí.
Vystřihovánky se v 17. ročníku začínají postupně přemisťovat coby
déčka doprostřed časopisu, takže je bylo možno snadno vyjmout, zpracovat či archivovat. A až na nepraktické výjimky (v ročnících 21-24 vycházely dvojlisty vystřihovánek nikoli uprostřed časopisu, ale pod obálkou) je tam nacházíme dodnes - i když název déčka již není používán.
V minulém pokračování naší historie jsme se probírali výsledky velmi plodné autorské dvojice
Václav Šorel a František Kobík, která se právě během 17. ročníku počala vtipně podepisovat
ŠOK. Třetí rok své spolupráce s ABC tito autoři opět oslavili prací - stále jsou nejaktivnější autorskou dílnou publikující pod křídly ABC a svůj výkon z 15. ročníku (celkem 12 vystřihovánek) překonali, v duchu hesla
dneska rekord, zítra norma:
Přehled prací dvojice Šorel-Kobík v 17. ročníku ABC:
Název modelu Vyšlo v ABC Datum vydání
1. Rytíř Vítek č. 3 / roč. 17 13.10.1972
2. SKOT - kolový obrněný transportér č. 5 / roč. 17 10.11.1972
3. Univerzální stojánek č. 5 / roč. 17 10.11.1972
4. Opěrky na knihy č. 6 / roč. 17 24.11.1972
5. Vánoční kolotoč PF 1973 č. 8 / roč. 17 22.12.1972
6. Rover - lunární elektromobil č. 9 / roč. 17 8.1.1973
7. Věněra 8 č. 13 / roč. 17 2.3.1973
8. Vostok 1 č. 15 / roč. 17 30.3.1973
9. Tank T34 - Lidice č. 17 / roč. 17 28.4.1973
10. Házecí kluzák OK-378 č. 19 / roč. 17 25.5.1973
11. Pioneer 10 č. 20 / roč. 17 8.6.1973
12. Prodejna Jednoty (Smíšené zboží) č. 20 / roč. 17 8.6.1973
13. Hotel "Jednota" č. 24 / roč. 17 17.8.1973
Záběr dvojice ŠOK je v té době již velmi bohatý a rozšiřuje se mj. o bojovou techniku a stavby (pokud nepočítáme jejich kiosek Jednota z č. 18 / roč. 16). S odstupem času soudím, že jejich modely dokázaly zaujmout děti díky své jednoduchosti a krabičkovitosti, pestrosti a přijatelné atraktivnosti. Tu zvyšovaly i návodné kresby k modelům, které byly malovány oku velmi lahodně, prostorově - v šikmém pohledu a v plné modelové barevnosti, jako vystřižené z nějakého komixu pana Kobíka. "ŠOci" nejvíce tíhli a šla jim také zjevně nejlépe
kosmická technika - mnohaletá, přes dvě desítky položek čítající řada jejich kosmoletů působí dodnes uceleně a sympaticky - ať už ve vitríně či jako v prostoru visící "mobily". Do této řady dobře zapadají nové modely
Věněra 8,
Vostok 1 i
Pioneer 10.
U stavby tehdy aktuálního modelu, sovětské automatické sondy
Věněra 8, která se jako první úspěšně "prizemlíla" na povrchu Venuše, autoři použili novátorský prvek - pingpongový míček. Stejný netradiční nepapírový díl využili hned u následujícího
Vostoku 1, legendární lodě Gagarinovy, i později u
Sputniku 1.
Pioneer 10, první vyslanec lidstva do nekonečných hlubin vesmíru nesoucí známou popisnou kovovou plaketku, je další tehdy aktuální dílko, tentokrát ztvárňující úspěch americké vědy. Po necelých deseti letech se model dočkal v ABC reprízy (
č. 13 / roč. 27, vyšlo 11.3.1983), ovšem původní vystřihovánka byla překreslena
Jaroslavem Velcem, a to tak, že je výsledek velmi podobný původní kresbě Kobíkově.
Podívejme se nyní na kosmickou techniku jiného druhu - na
Rover z 9. čísla, na který je upozorněno výbornou obálkou časopisu s kresbou
detailu vozidla brázdícího povrch Měsíce. Kromě historické drobnosti, že právě
u tohoto modelu autoři poprvé použili zkratku ŠOK, máme před sebou přitažlivé vozítko, jež se zapsalo do dějin kosmonautiky. Jeho plný název zní
Lunar Roving Vehicle, zkráceně Rover, Tulák. Astronauti z mise
Apollo 15 (startovala 26.7.1971) se mohli díky Roveru projíždět po povrchu Luny. Zadívejte se na obálku časopisu a zkuste si představit jejich zážitek z jízdy... Rover byl pak použit i dosud posledními měsíčními výpravami,
Apollo 16 a 17.
Model Roveru je jednoduchý, obsahuje 55 dílů a je zkreslen na necelé dvojstraně. Zaujme prostorová figura sedícího kosmonauta. Měřítko (cca 1:25) opět není uvedeno, což je, bohužel, typický znak modelů z dílny ŠOK. Toto měsíční vozidlo inspirovalo i
arch. Richarda Vyškovského, který jej připravil v mnohem složitější verzi (v M1:24) i s astronauty, a to do ABC
č. 18 až 20, roč. 34. Vyšlo rovněž v r. 2002 ve výtisku firmy Betexa, zároveň s přistávacím modulem Apollo (viz minulý díl našeho povídání), ale původní Rover firmy ŠOK byl zcela přepracován (pánové Šorel a Kobík jsou uvedeni jako spoluautoři tohoto sešitu).
Stručně se zastavme u
vojenské techniky z dílny ŠOK. I u tohoto nového oboru, který si Šorel s Kobíkem vybrali, platí totéž, co u jiných jejich vystřihovánek - jednoduché modely vhodné pro začínající modeláře s atraktivitou, jenž je adekvátní a maximální vzhledem k jednoduchosti stavby.
SKOT z 5. čísla, československý střední kolový obrněný transportér, jenž umí i plavat, je stejně jako Rover nakreslen na necelé dvojstraně a je složen ze 49 dílů. S tímto nenáročným modýlkem bez měřítka byste nyní na soutěži bodově moc neuspěli, ale je to dnes raritka a je možno díky ní získat inspiraci ke stavbě mnohem komplikovanějších vojenských vozidel např. ze současné polské produkce.
Legendární sovětský tank z 2. svět. války s čs. posádkou,
T34 - Lidice ze 17. čísla, je nakreslen rozmáchlým stylem v měřítku 1:35 (neuvedeném) na ploše větší než 3,5 strany, což je prostor, který už volá po detailnějším zpracování modelu. Díly jsou velké a triviální, i když jich je rovná stovka. Stejně jako Pioneer 10, i tento tank byl překreslen J. Velcem a přitom zmenšen o formát (na M1:50), takže zabírá v časopise poloviční plochu. Předělávka vyšla v
ABC č. 19 / roč. 26 (vyšlo 11.6.1982) a rovněž je použita konstrukce a styl F. Kobíka "i s chlupama". Ovšem vzhledem k jednoduchosti konstrukce a stavby je vhodnější menší model. J. Velc dále vytvořil k původní návodné kresbě ještě jednu, lépe osvětlující stavbu vany tanku. Model ze 17. ročníku je vhodně doplněn o dvojstránkový článek s historickými a technickými údaji o tanku, což se již, bohužel, nedá říci o Velcově repríze.
A na závěr ještě malé zastavení u
"architektury" made in ŠOK. Uvozovky u slova
jsem použil záměrně, neboť toto označení je pro anonymní stavby obchodu a hotelu možná příliš silné. Na někdejší konzumy typu Smíšené zboží ovšem vzpomínám rád - na malém prostoru jste tam nakoupili vše možné, třeba mléko, jed na krysy a bicykl Favorit, pokud jste měli štěstí na úrovni zázraku.
Po bufetovém stánku z 16. ročníku tedy Šorel s Kobíkem zkoušejí reklamní stavby družstva Jednota. Vystřihovánky jsou tradičně jednoduché, hotel zaujme svým půdorysem do písmene L a členitější střechou. Za zmínku stojí fakt, že si u hotelu pohráli s věrností okenních tabulí - skla jsou modrá s bílými odlesky. Modrá okna dodnes kreslí i arch. Richard Vyškovský, i když v reálu je obtížné takovou modř v oknech spatřit - ovšem zvyšují pestrost modelu, což člověk podvědomě vnímá pozitivně. "ŠOKové" v návodech u všech svých děl nabádají modeláře, aby si stavby zlikvidovali přelakováním nitrolakem. U staveb se ovšem lesknou jen ta okna, takže rozhodně doporučuji při lakování přemýšlet - méně vždycky znamená více. Opět si posteskávám, že V. Šorel a F. Kobík nevyrostli za dlouhá léta v tvůrce také náročnějších modelů. Potenciál na to rozhodně měli.
Zmínili jsme pana architekta Vyškovského. Právě model jeho a Pavla Blechy otevírá zajímavý 17. ročník ABC. Architektura, které svým dílem pan Vyškovský vytvořil nehynoucí pomník, to však stále ještě není. Je to...
(pokračování příště).
