Další skupinou z našeho počátečního dělení pamětí ROM jsou paměti EPROM a EEPROM. Dnes se začneme věnovat těm prvním, tedy EPROM. Jak již víme jsou si tyto dvě skupiny velice podobné. V obou případech se jedná o programovatelné paměti ROM, tedy PROM.
Paměti EPROM.
Další skupinou z našeho počátečního dělení pamětí ROM jsou paměti EPROM a EEPROM. Dnes se začneme věnovat těm prvním, tedy EPROM.
Jak již víme jsou si tyto dvě skupiny velice podobné. V obou případech se jedná o programovatelné paměti ROM, tedy PROM. Dalším společným znakem je obdobný postup při programování, které se zde provádí již elektricky a to zaznamenáním dané binární informace na patřičnou adresu v paměťové matici. Za zmínku snad ještě stojí, že se programování provádí ze stavu 1 bitu dané adresy do stavu 0. Pokud by jsme tedy testovali nenaprogramovanou paměť EPROM, nebo EEPROM byl by výsledek vždy stejný. Ať by jsme nastavili jakoukoliv adresu, na výstupech by se vždy objevila jen řada logických jedniček.
Působením světelného záření na čip přes průzor se tak odstraní náboj, který představoval zaznamenaná data a paměť je opět prázdná. Na všech adresách je na každém výstupu log.1.
Příklady pamětí EPROM z praxe se kterými se v seriálu setkáme budou 27C256 a 27C512. Jak napovídá již název jedná se o paměti s velikostí paměťové matice 256 a 512K bitů. Paměti jsou organizované jako 32 a 64Kslov po 8 bitech.
Mezi jejich další vlastnosti patří:
- napájecí napětí 5V DC
- kompatibilita s technologií TTL
- možnost opakovaného programování
- schopnost zapamatování dat po dobu dosahující až 100 let
Příští díl bude věnován problematice programování těchto pamětí v amatérských podmínkách.
Své případné podněty a dotazy týkající se seriálu můžete zasílat na adresu: cislicovatechnika@volny.cz
