Papírová archeologie aneb Historie vystřihovánek v ABC (10.)

Ve službách Vítkovic (1972-73)

...lokomotiva. To abych dokončil větu z minulého pokračování. Ano, 17. ročník ABC otevírá vystřihovánka vůbec první lokomotivy v historii ABC a jde o historickou parní mašinku s nákladovým prostorem M 112.002 Elbel-Gölsdorf z r. 1880 Pavla Blechy a Richarda Vyškovského (ovšem na kabině strojvůdce a na dveřích kotle je vyvedeno titěrným písmem označení M112 003). Lokotka vyšla na pokračování v číslech 1 a 2, roč. 17 (15.-29.9.1972) a se svými 54 číslovanými díly zabírá v součtu jednu a 3/4 strany. Měřítko zde nenajdeme, bude mezi 1:50 a 1:60. Co dodává na působivosti, je pohyblivost modelu - při otáčení kol se pohybují i táhla ve válcích pístů. To předznamenává ideu arch. Vyškovského o modelech techniky a zvláště stavebních strojů - modely by neměly být statické, ale je třeba jim dát život v podobě pohyblivých součástí. Ať si modelář může také pohrát, zakývat rypadélkem u bagříku či namířit věží tanku na tchyni a udělat: Bum!
Návodová kresba je stále ještě "strojnická": nárys, dva bokorysy a půdorys s polovičním pohledem zespodu. Už tehdy si modeláři zakusili jednu z "výhod" rozdělení vystřihovánky do více ABC - a stane se jim to ještě v budoucnosti nesčíslněkrát: První část je sytě zelenomodrá, zatímco pokračování je barevně mdlejší - mašinka je tedy strakatá. Ovšem redakce ve spolupráci s Československými státními drahami tehdy motivovala čtenáře ke slepení modelu vyhlášením soutěže o věcné ceny.
Blecha s Vyškovským opomněli na model přidat svůj autorský kód BV-x.yy. Jelikož v souvislé řadě číslování jejich vozů chybí č. 12, mohlo to být BV-012. Arch. Vyškovský právě zde setřel rozdíl v kódování mezi automobilem, užitkovým vozem či později vozem F1. Kódovány budou nadále jen modely techniky obecně - a to ještě ne všechny. Např. v celé historii ani jedno kolejové vozidlo z dílny arch. Vyškovského nenese autorský kód.
K tomuto jinak velmi milému modelu stařičké lokomotivy se arch. R. Vyškovský po 19 letech vrátil a zcela jej přepracoval pro ABC č. 6, roč. 36 (vyšlo 29.11.1991).

Neotřelý aktuální model moderní architektury přinesli Blecha s Vyškovským do ABC č. 11, roč. 17 (2.2.1973). Je jím nový bratislavský most klenoucí se přes Dunaj a spojující centrální Bratislavu s Petržalkou, tehdy pojmenovaný Most SNP (Slovenského národního povstání). Obří dílo autoři zmenšili, poskládali na 3 a půl strany "déček" a stačil jim k tomu 41 číslovaný díl. Když se dnes podíváte na kresbu tohoto mostu a vedle si položíte např. některou část MPR nebo chrám sv. Víta, zjistíte, jak obrovským kvalitativním vývojem za ta léta prošly práce Mistra Vyškovského. Na jedné ze stránek s mostem jsou díly doslova poházeny po ploše, místo na papíru není plně využito a chladná architektura betonového monstra nemohla ještě nechat plně promluvit architektův talent (viz obr).
Rovněž stavba tohoto modelu byla podpořena soutěží, tentokrát ve spolupráci s VŽKG, což byl tehdejší název ostravského mamuta Vítkovic alias Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. Celý rok 1973 trvající monstrózní modelářská soutěž spočívala ve slepení alespoň jednoho z propagačních modelů, které souvisely s aktivitami VŽKG - prvním byl již zmiňovaný rytíř Vítek z č. 3, roč. 17 z dílny Šorel-Kobík. Vedle bratislavského mostu redakce čtenářům dále nabídla bizarní senážní věže s farmou VŽKG, televizní vysílač Kamzík (č. 4 a 5, roč. 18) - vše z "ateliéru" památkářů Blecha-Vyškovský, a námořní loď Vítkovice Ladislava Müllera. Ceny pro vítězné modeláře byly atraktivní, např. jízdní kolo. Mne ale nejvíce zaujala poslední, 20. cena: třídenní pobyt ve VŽKG spojený s prohlídkou závodů. Doufám jen, že to ten oceněný chuděrka modelář přežil. Rozhodně je tahle akce redakce inspirací i pro dnešek.
A máme před sebou další nový industriální model - soutěžní Senážní věže a farmu VŽKG (č. 18, roč. 17, 12.5.1973). U tohoto modelu čtenáři asi váhali, zda ti výborní autoři někdejších roztomilých autoveteránů to dělají z donucení či proč vlastně. Snad chtěli pomoci redakci v jejich Vítkovické soutěži - tehdy se prostě nedalo uniknout mašinérii podporující výrobu tun oceli či úspěchy sovětské kosmonautiky. Tehdejší šéfredaktor ABC, pan Vlastislav Toman, dnes vzpomíná, že nebylo lehké arch. Vyškovského přemluvit do konstrukce některých modelů, ale ten většinou s povzdechem souhlasil. Model je zpracován rozmáchle na téměř čtyřech stranách, díly jsou plošně dosti velké. Na obřím dílu střechy, zabírajícím více než půl strany, je vidět, jak P. Blecha "řádil" při barvení - plocha je přímo polita červenou barvou a jsou vidět tahy tlustého štětce. Tímto modelem se největší klasici českého papírového modelářství dostali na samé dno kvality a atraktivity své tvorby - nyní nás čekají již jen lepší a lepší modely z této dílny.

Vedle Šorela s Kobíkem a Blechy s Vyškovským je dalším výrazným autorem té doby Ladislav Müller. Do 17. ročníku ABC, bohatého na vystřihovánky, zasáhl významně - uveřejnil zde celkem 7 modelů:

Název modelu Kód Vyšlo v ABC Datum vydání

1. Short - vojenský hydroplán z r. 1915 ML-06 č.4 / roč.17 27.10.1972
2. Český větrný mlýn ML-07 č.4 / roč.17 27.10.1972
3. Mon Trésor - dvoustěžník ML-09 č.9 / roč.17 8.1.1973
4. Avia BH-5 "boska" z r. 1923 ML-10 č.13 / roč.17 2.3.1973
5. Alvis z r. 1928 ML-0800 č.14 / roč.17 16.3.1973
6. Vauxhall - 1914 ML-12-00 č.21 / roč.17 7.7.1973
7. Loď Vítkovice Neuveden č.23 / roč.17 3.8.1973

Hydroplán Short z čísla 4, roč. 17 patří k zajímavějším modelům tohoto dnes prakticky zapomenutého autora. Velký letoun s plováky, namalovaný na dvou stranách v měřítku 1:72 (neuvedeném), je dodnes "koukatelný" model.

Zastavme se nyní u českého větrného mlýnu ze stejného ábíčka, inspirovaného mlýnem ve Štípě na Zlínsku. Právě tento model je jako první cíleně určen železničním modelářům, konkrétně do kolejiště N (1:160), ale lze jej, dle návodu, umístit také do kolejiště TT (1:120), pokud jej nedáte těsně ke kolejím, což by ani nebylo příliš realistické. Jak vidno, se stavbami lidové architektury do kolejiště nezačal v ABC arch. Vyškovský. Konstrukce a kresba mlýnu je prajednoduchá, včetně podstavce je složen z pouhých 13 dílů. Reklama je modeláři hrnuta horem-spodem, tentokrát je na podstavci ze všech světových stran vyveden výrazný nápis Knemix, což byla knedlíková směs. Uff... Je zvláštní se po letech dovídat od pana V. Tomana, jak důležitá pro ně tehdy, za hlubokého socialismu, byla reklama a finanční podpora od externích firem, které se chtěly zviditelnit u dětí a mládeže. Redakce ABC byla už tehdy marketingově velice silná a měla značný vliv na čtenáře a dobrou pozici vůči spolupracujícím podnikům.
Mon Trésor (Můj Poklad) z č. 9, roč. 17 je malá stylizovaná historická dvoustěžňová plachetnička, která je vyvedena v pestrých barvách, tudíž oku dosti lahodící, navíc poměrně složitá a členitá. Na cca jedné a půl straně najdeme téměř 80 dílů. Sponzor (Česká státní spořitelna) zřejmě vnuknul autorovi nápad umístit do stojanu lodi poklad - tedy pokladničku ve tvaru staré kované truhlice se škvírkou na korunky. Z nastřádaných mincí skutečně vznikne poklad, jelikož autor fikaně vůbec neřešil otevírání truhly. Nikláky je třeba z podstavce asi vytřepat onou škvírkou či jinak to celé zdemolovat.
Vystřihovánka slavného historického jednoplošníku Avia BH-5 "boska" z r. 1923 (č. 13, roč. 17) je nakreslena o poznání ledabylejším stylem, než předchozí Müllerovy modely. Fádní díly, kontury různé tloušťky, řekl bych "nefajnovost" na první pohled. Modýlek je alespoň vhodně doplněn podrobným historickým ilustrovaným textem Václava Šorela.

O autoveteránech z dílny L. Müllera jsme již psali v 7. pokračování této Historie. Zbývá tedy krátké zastavení u československé námořní nákladní lodě Vítkovice z č. 23, roč. 17, která také patřila pod křídla dlouhodobé soutěže na počest Vítkovických železáren. Jde o dosti triviální hladinový model na podložce s nepříliš zdařile zpodobněnou vodní plochou, zabírající dvě strany i s návodovou kresbou.

Tolik asi k nejzajímavějším modelům jinak nepříliš oblíbeného autora - ani dlouholetý technický a vystřihovánkový redaktor ABC, pan Martin Pilný, se netají tím, že pro něj bylo etalonem kvality dílo arch. Vyškovského a modely ostatních autorů tímto prizmatem nekompromisně poměřoval a dával najevo svoji nelibost.
Příště nás čeká další vzácný a "kultovní" ročník ABC, pokud jde o "déčka" - už 18. (1973-74). Zapsal se nesmazatelně do historie tím, že arch. R. Vyškovský s P. Blechou v něm začíná zpracovávat svoji životní lásku, lidovou architekturu, a začínají tak vznikat první modely klasického "Skansenu ABC".