Programátor je již z větší části hotov, proto se dnes budeme blíže věnovat vlastní paměti, kterou budeme programovat. V minulém dílu jsme si naznačili již první rozdíly mezi typy 27C256 a 27C512. Také jsme si uvedli, že budeme pro naše pokusy používat typ 27C256, který je vhodnější díky jednoduššímu ovládání režimů zápisu a čtení.
Podrobný rozbor parametrů paměti 27C256.
Programátor je již z větší části hotov, proto se dnes budeme blíže věnovat vlastní paměti, kterou budeme programovat. V minulém dílu jsme si naznačili již první rozdíly mezi typy 27C256 a 27C512. Také jsme si uvedli, že budeme pro naše pokusy používat typ 27C256, který je vhodnější díky jednoduššímu ovládání režimů zápisu a čtení.
Jednotlivá vyobrazení obsahují tyto položky: Adress – adresové vstupy, Outputs – vstupy/výstupy informací, to podle toho zda se jedná o zápis, nebo čtení a dále pak nastavovací stupy CE a OE. Graf pak vždy zobrazuje, zda se daný kontakt nachází ve stavu VIH, nebo VIL (logická jednička, nebo logická nula).
U grafu pro zápis pak ještě nalezneme vstup VPP, který se při programování musí nalézat na napěťové úrovni 13 V a při čtení na 5 V (logická jednička).
Nejlépe bude začít režimem čtení (READ WAWEFORMS). Budeme předpokládat, že v paměti jsou již nějaká data zaznamenána.
Prvním krokem je nastavení patřičné adresy. Tu zvolíme kombinací logických úrovní na adresových vstupech. Adresa je tedy nastavená a zbývá pouze přivést i určené logické úrovně k negovaným nastavovacím vstupům OE a CE. Oba se musí nalézat v logické nule.
Po tomto úkonu se na datových výstupech (outputs) objeví data zaznamenaná na námi zvolené adrese.
Zde je situace o něco komplikovanější, ale není to zas tak strašné. Prvním krokem je opět nastavení adresy, kam ovšem tentokrát chceme data zapsat.
Druhým krokem je třeba nastavit data, která chceme zaznamenat. To se provede přivedeným patřičných logických úrovní k datovým vstupům. Ty slouží při čtení i jako datové výstupy.
Nyní přijde na řadu vstup VPP, zde je nutné zvýšit napětí z 5 V na 13 V. Předposledním krokem je nastavení negovaného vstupu OE do logické jedničky.
Negovaný vstup CE, který zbyl, slouží pro přivedení programovacího impulsu. Ten jak již víme, musí být aktivní v logické nule a trvat přesně 50ns (45).
Po jeho přivedení se data nastavená na vstupech zaznamenají na určenou adresu.
Příště budeme pokračovat v konstrukci programátoru.
Své případné podněty a dotazy týkající se seriálu můžete zasílat na adresu: cislicovatechnika@volny.cz
