Dvacet let, to je již roků haldy... lépe řečeno dvacet ročníků. 5. září 1975 jsme si koupili první číslo tohoto jubilejního ročníku ABC. Ábíčko stále stojí 3 tehdejší koruny československé a vůbec nedošlo ke zdražení s přelomovým číslem 9/20 (vyšlo 9.1.1976), na jehož obálce hlásá velký nápis: „Od tohoto čísla vždy 6 listů DÉČEK!“ Ano, solidní dárek čtenářům k Novému roku. Změna kvality k lepšímu je evidentní, od této chvíle je uprostřed časopisu čtyřlist z pevného papíru určený vystřihovánkám, atlasům ABC a dalším déčkům.
20 tlustých knih ABC a zlato alchymistů B-V (1975-76)
Dvacet let, to je již roků haldy... lépe řečeno dvacet ročníků. 5. září 1975 jsme si koupili první číslo tohoto jubilejního ročníku ABC. Hned na obálce se dočítáme: "Dvacet ročníků ABC = 11570 stran čtení o úspěších vědy a techniky, o dobývání vesmíru, o záhadách přírody, o dobrodružství ze života rostlin, zvířat i lidí." Jan Kohout, tajemník ÚV SSM a předseda Ústřední rady PO SSM (to bejvávaly funkce!), ve svém sloupku na str. 4 ještě doplňuje: "(časopis) Pomáhá organizovat dětské pionýrské kolektivy a v současné době napomáhá rozvoji hnutí k XV. sjezdu KSČ - Hnutí smělých pionýrských činů." To aby bylo dětem jasno. My se ale zaměříme na to, co nás bavilo: Pifík - ano, přítomen. Stejně tak Kruan a jeho parta - ano, komiksová klasika o žlutoplaneťanech Gron-c-chích z pera šéfredaktora Vlastislava Tomana a štětce Františka Kobíka pokračuje již třetím rokem, nyní pod názvem Kruanova dobrodružství. Atlasy ABC, ruční práce, plánky a návody - ano- a z nich především nerezavějící papírová láska, vystřihovánky.
Vzorně vybavený model do série Skansen ABC připravili do č. 6/20 (14.11.1975), je jím valašské fojtství s roubenou komorou. Návod je doplněn výtečným vlastivědným textem o tom, co to vlastně fojtství na Moravě bývávalo. Model je zkreslen na necelých dvou stranách a je doplněn přehlednou návodnou kresbou v šikmém pohledu. U staveb skansenu je to vůbec poprvé. Připomeňme si, že tvůrci B-V začali s návodnými kresbami až u svého třetího modelu (autoveterán Renault 1911, ABC č. 18/13) a kresby to byly vhodné spíše pro strojaře či stavaře, jelikož byly v pravoúhlém promítání (nárys-půdorys-bokorys) a s polovičními řezy, ve kterých se dítě jen ztěžka orientovalo. Poprvé jsme se u modelů B-V setkali s přehlednou vystínovanou návodnou kresbou u modelu depo a věž k domácí autodráze (ABC č. 13-15/19, kresba se nachází u návodu v č. 14/19). Valašské fojtství se tak stává novým etalonem moderně a velmi kvalitně zpracované vystřihovánky. Když použiji méně pompézní slova - prostě hladí na duši, radost ji slípnout a šoupnout na poličku.
A nakonec perla blýskavá a unikátní v tom, že jde o protoplazmu městské památkové rezervace, které už navždy patří čestné místo ve všech galaktických příručkách o papírovém umění. V čísle 19/20 (vyšlo 2.6.1976) modeláři zírali na model renesanční radnice. Tomuto modelu stála modelem radnice ve Veselí nad Lužnicí a jde o skutečně krásnou záležitost. Žlutá, krásně členitá stavba s centrální věží vyšla jako sólokapr, ale v navazujících pokračováních se modeláři dovtípí, že si mohou postavit městskou památkovou rezervaci, dnes označovanou jako "malou MPR". Velký nápad musel dozrát. Radnici po čtyřech měsících (až v následujícím ročníku) začalo postupně doplňovat šest roztomilých městských domů s kašnou. Modeláři měli volnější ruce než u pozdější "velké" MPR - domky i radnici mohli na podložce sestavit dle doporučení architekta Vyškovského anebo dle vlastního uvážení.
Ale nejen stavbami živ je člověk či modelář. Téměř rok a půl čekali fandové papírové techniky, než se dočkali druhého modelu monopostu formule 1. Dočkali se s číslem 11/20 (6.2.1976). Zprvu jistě jásali, pak asi malinko ochladli kvůli chybnému, nepoužitelnému tisku části modelu. Šlo o černozlatou "raketu" Lotus 72 D JPS. Nutno poznamenat, že model měl několikanásobnou smůlu - jak již zmíněno, půlstránka s koly a dalšími díly byla vytištěna zmenšeně, oprava vyšla naštěstí hned v následujícím čísle 12/20. Barva modelu není černá, ale jakási modrozelenotmavošedá (model velmi prokoukne, když si jej modelář přebarví černou tuší, vyniknou více i "zlaté" nápisy a pruhy). Při vší úctě je model taková velká "žaba", rozměrovými proporcemi neodpovídá skutečnosti, což odpovídá minimu podkladových materiálů, které měl arch. Vyškovský tehdy k dispozici - jednu dvě fotografie. Ale v pořadí druhá efjednička (dokonce se startovním číslem 2) je tady a do sbírky patří. Stejně jako u prvního modelu Tyrrell Ford 005 zde není uvedeno měřítko, ale jistě patří do nastartované a věčné řady 1:24. Model Lotusu byl dokonce zopakován v prvním sešitu Déček (1985 a 1986), ovšem v Déčkách je vystřihovánka mírně větší než původní ábécéčkové vydání. Rovněž původní autorský kód BV-016 je násilně "opraven" na V-016 (pan Blecha byl prostě vymazán).
Do kategorie nostalgických modelů patří roztomilý prostorový pokojík, staročeská selská jizba, která vyšla na pokračování na samém konci 20. ročníku, v číslech 23 a 24. Model je rozsáhlý, včetně střihů zabírá 6 stran. Pec jak pro Honzu z pohádky, vyřezávaný stůl a židle, talíře s ornamenty, malovaná truhla, obraz Madony s děťátkem - to vše v nás evokuje jakési zaváté vzpomínky na idylické či vysněné dětství v chaloupce u babičky... Ale zpět na zem. Originál kresby z 20. ročníku již v této podobě neexistuje. Když redakce ABC po 26 letech požádala arch. Vyškovského o přípravu vystřihovánky k reedici, byl natolik nespokojen s původním vybarvením Pavla Blechy, že popadl tvrdou gumu a začal nánosy barvy na některých místech likvidovat. Navíc některé díly více prokreslil a doplnil o nové části, aby vyhověl požadavku vánočního ladění: vánoční stromek, hračky, kolébku apod. Obnovené, "upgradované" dílo pod názvem Selská jizba-Vánoce v selské jizbě naleznete v ABC č. 23-26/47.
Nashledanou u banánových beden s abecečky se těší,
