Jednoduché běžící světlo
První zapojení nebude nijak složité. Dalo by se říci, že je až triviální, ale pro začátek je to právě to pravé. Pokud jste pečlivě sledovali předešlý seriál Číslicová technika, bude se vám možná zdát schéma zapojení poněkud povědomé. Pro první pokus je použito trochu upravené zapojení uvedené v 99. dílu seriálu.
Dnes si uvedeme schéma zapojení se seznamem součástek. Příště bude následovat již vlastní výroba, programování a hlavně předloha plošného spoje.
Nyní už k vlastnímu zapojení. Předvedeme si výrobek napodobující efekt běžícího světla, které přebíhá přes střed ze strany na stranu. K výstupům paměti je zde připojeno osm LED diod, které se postupně rozsvěcejí a zase zhasínají podle programu zaznamenaném v paměti. Postup při programování a hlavně program si blíže přiblížíme až v příštím dílu, dnes nás tedy bude zajímat jen vlastní princip zapojení
Za řídící prvek celého zapojení, by se dal označit obvod NE555, který vysílá řídící hodinové impulsy do BCD čítače, který ovládá adresové vstupy paměti a který jak víme, dokáže na svých čtyřech výstupech zobrazit deset rozličných binárních informací.
Z toho tedy jasně vyplývá, že můžeme ovládat deset samostatných paměťových adres, do kterých lze vždy zaznamenat po osmibitové binární informaci.
Při pohledu na datovou část tabulky, je na první pohled patrný motiv kříže sestavený z jedniček. Ty jak víme představují svítící LED diodu. Pokud budeme postupovat po jednotlivých rádcích, zjistíme, že se poloha jedniček postupně mění. Od krajních poloh se postupně přibližují s každým dalším řádkem ke středu a po dosažení středu se zas navrací zpět. Výsledkem je efekt světla, které přebíhá z obou stran přes střed a zase zpět. To jsme ale poněkud odbočili.
Nás bude dnes zajímat ještě onen obvod NE555. Jedná se o velice oblíbený časovač, který dokáže pracovat v několika režimech a který je také schopen řídit počet impulsů, které vysílá. V našem případě se řízení výstupní hodinové frekvence, kterou časovač generuje, dá ovlivnit trimrem R3. S jeho pomocí můžeme ovlivňovat rychlost, s jakou se bude světlo pohybovat. Čím bude tato frekvence větší, tím se také bude světlo pohybovat rychleji.
Dalším prvkem odlišností je naše paměť EPROM. Díky jednoduššímu programátoru, nesmíme zapomenout přivést nepoužité adresové vstupy na dané logické úrovně, které zaznamená programátor do paměti při programování.
Příště si již uvedeme předlohu plošného spoje pro dnešní zapojení spolu s programem.
IO1 – NE555
IO2 – 74HC190
IO3 – EPROM 27C256
LED – 8 x LED, 5mm,
T – 8 x BC546
C1 – 1uF/16V
R1 – 27k/0,6W
R2 – 1k/0,6W
R3 – trimr, 1M/0,15W
Rt – 8 x 30k/0,6W
Rd – 8 x 120R/0,6W
Své případné podněty a dotazy týkající se seriálu můžete zasílat na adresu: cislicovatechnika@volny.cz
