Mnohým z vás dnes do schránky žuchají ábíčka 51. ročníku, my se podíváme o 30 let nazpět, do 21. ročníku, na modely klasické autorské dvojice architektů Richarda Vyškovského a Pavla Blechy.
21. ročník – architektura R. Vyškovského a P. Blechy, poslední společné práce
Jde o labutí písně P. Blechy, v tomto ročníku se po devíti letech završí spolupráce obou autorů.
Úsvit městské památková rezervace
Když čtenáři našli v 19. čísle 20. ročníku model krásné renesanční radnice do kolejiště, jejíž předloha stojí na náměstí v jihočeském Veselí nad Lužnicí, nebylo ještě jasně patrné, zda se dočkají i nějakého stylového pokračování. Uplynulo necelých 5 měsíců a dočkali se. Pánové autoři myšlenku modelů městské architektury rozvinuli a přidali svým modelům didaktickou stránku, tedy možnost se něco dozvědět o stavitelských slozích.
A tak se v čísle 4/21 (vyšlo 20.10.1976) objevila novinka – nikoli lidový skansen, ale dva městské domy pod společným názvem Městská památková rezervace. Domy dostaly čísla popisná 1 a 2 a v doprovodném textu se modeláři dozvěděli, že dům č.p. 1 má základ z období gotiky (zachován portál), je renesančně přestavěn a z období baroka má štít. Dům č.p. 2 je také původně gotický (viz zadní štít), fasádu má ale barokní, z období, kdy baroko přecházelo v rokoko. Avizovány jsou modely dalších čtyř domů a MPR je na světě! Tato první, dnes zvaná “malá MPR” ještě neměla pevný půdorys a modeláři si mohli domy sestavit na podložce dle libosti – anebo dle doporučení samotného autora. V čísle 18/21 vyšlo šest nákresů arch. Vyškovského s návrhy uspořádání MPR včetně rad, jak na to jít, když se modelář rozhodne přece jen pro vlastní urbanistické řešení.
V č. 7/21 (1.12.1976) vyšly domy č.p. 3 a 5 spolu s kašnou a závěrečná část s domy č.p. 4 a 6 včetně zmíněných možností rozvržení MPR se objevila v č. 18/21 (20.5.1977). Pod závěrečným pokračováním je podepsán již jen R. Vyškovský, bez P. Blechy.
První opravdické papírové městečko (či spíše náměstí) se zrodilo. Za necelých 11 let se tento ojedinělý modelářský projekt opět probudí k životu a začne vycházet mohutná série nové, mnohem větší MPR, která byla završena souborným knižním vydáním v říjnu 2004. Snad zde mohu vyjádřit alespoň skromný dík panu architektu Vyškovskému za toto kolosální modelářské a vzdělávací dílo.
Stavitelé papírové architektury se tehdy měli dobře díky velmi efektním modelům R. Vyškovského – nejsem zdaleka sám, kdo je považuje za graficky dokonalé, nadčasové a nepřekonatelné ani s moderními technologiemi. Architekt-grafik kreslí architekturu – ideálnější spojení si těžko představit.
Vedle MPR pokračují i stavby Skansenu ABC resp. modelů do kolejiště. R. Vyškovský připravil tentokrát novinku na přání modelářů – několik drobných účelových staveb, které stávaly i mimo vesnice a svými malými nároky na místo mohly pomoci stavitelům vhodně doplnit osazovanou plochu.
První série “drobotin” o rozsahu necelé jedné strany vyšla pod názvem Vinohradnické stavby (Doplňky kolejiště I) v č. 14/21, najdeme zde lisovnu, sklep a patrovou lisovnu se sklepem a jde tedy o vinařské objekty z jižní Moravy. Jak je již u modelů architektury R. Vyškovského výtečným zvykem, k návodu je připojen vzdělávací text o předlohách modelů, takže modelář dobře ví, modely čeho staví. Stránka s vinohradnickými stavbami vyšla v ABC ještě jednou, o 18 let později, v čísle 18/39.
Drobné doplňky do kolejiště se dočkaly pokračování v čísle 17/21, kde byl otištěn oboroh, roubený seník, seník s doškovou krytinou a dva haltýře. Nevíte, co je oboroh a haltýř? Nevadí, doprovodný textík u vystřihovánky osvíceného autora vám přinese žádanou informaci. Stejně jako v prvním případě i tyto stavbičky vyšly v reedici, ihned po předchozích, v čísle 19/39.
Skansen ABC pokračuje v čísle 16/21 novinkou, krásnou stavbou usedlosti z Českomoravské vrchoviny. Je zajímavé, že ač je architekt Vyškovský svým založením vysloveně městský člověk a jak sám říká, do přírody nemusí, přináší nám svými modely mnoho inspirace k cestování po vlastech českých a slovenských – tentokrát do kopcovitého kraje s hustými lesy a zelenými loukami, do Českomoravské vrchoviny.
Model je zpracován na necelých dvou stranách a jako jeden z pěti “vyvolených lidovek” vyšel v ABC dokonce ve dvou reedicích: v č. 24/35 a 9/39.
A máme před sebou poslední dva modely, pod kterými je podepsán ještě i Pavel Blecha, který konstrukce R. Vyškovského vybarvoval: v č. 22/21 vychází model na přání modelářů dle ankety vypsané v č. 14/21 (viz předchozí díl našeho povídání). Čtenáři si přáli model mostu – někteří chtěli most železniční, jiní silniční. Jelikož železničních mostů bylo na vláčkářském trhu přece jen více, zvolili autoři most silniční, a to historický, kamenný – díky sochám na mostě a spodobněním pilířů zde můžeme tušit inspiraci Karlovým mostem. Vystřihovánka zabírá 2 strany, most má 5 oblouků, stojí na něm 8 soch a je z obou konců kolmo “uťat”, tj. modelář si musí napojení na vozovky z obou stran dotvořit sám, dle své modelové krajiny.
Most vyšel v pozměněné verzi ještě jednou, v sešitě Déček č. 3 v červnu 1987. Byl kratší, jen se třemi mostními oblouky a čtyřmi sochami.
A na závěr poslední model 21. ročníku ABC a symbolicky se zde naposled setkáváme se jménem Pavla Blechy. Máme před sebou další přírůstek Skansenu ABC, tentokrát jde o romantický vodní mlýn z č. 24/21 (26.8.1977). Model je poměrně rozsáhlý, zabírá 2,6 strany a má v sobě kouzlo v zajímavé členitosti a architektonickém uspořádání. V takovém mlýně byste si prostě přáli strávit noc – nejlépe s nějakým tím vodníkem či strašidýlkem. Nechybí didaktický text R. Vyškovského, dokonce celostránkový.
A tím končí jedna slavná autorská éra v ABC. Připomeňme si, že první společný publikovaný model Richarda Vyškovského a Pavla Blechy se objevil v ABC č. 12/13 v březnu 1969 a byl jím autoveterán Packard Landaulet z r. 1912. Prvním jejich modelem architektury byl bratislavský most SNP v č. 11/17 z února 1973. No, a poslední společný počin, vodní mlýn, již znáte. V ABC jsme se pak s modelem, na kterém P. Blecha spolupracoval, ještě jednou setkali, šlo o spojovací a pozorovací letoun K-60 z 50. let, který původně oba autoři vydali v sešitu Albatros s názvem Letadla československé armády. Sešit vyšel v r. 1975 a zmenšená reedice K-60 byla vydána v ABC č. 17/33 v květnu 1989. Ovšem v ABC je uveden autor pouze jediný – R. Vyškovský. A malý dodatek pro „evidenčáky”: v Leteckém speciálu ABC Zima 1988 vyšla omylem jedna strana modelu K-60, ještě více zmenšená.
Prvním modelem podepsaným pouze arch. Vyškovským byl vůz formule 1, Ferrari 312 T2, vydaný v čísle 2/21 (22.9.1976). Od těch dob se R. Vyškovský vydává na dráhu nejoblíbenějšího česko-slovenského autora vystřihovánek sám, s obětavou pomocí své manželky Anny, která je autorovi stále velkým pomocníkem při shánění podkladů a při zajišťování nezbytného zázemí pro tvorbu.
Ročníkem 21 dolistujeme příště, podíváme se, čím nám zpestřili dětství další konstruktéři.
Pokud vás baví papírové modely, spoustu času rádi ztratíte zde:
http://www.papirovemodelarstvi.cz/forum/index.php
Na shledanou v knihovně plné ABC se těší,
Stanislav Fajkus
E-mail: fajkus@cmail.cz
