Dnes uzavřeme krabici s 24. ročníkem ABC (1979-80). Než tak učiníme, po přehlídce tvorby arch. Richarda Vyškovského se podíváme na všechny další vystřihovánky známých tvůrců a také na tvorbu nových autorů, kteří se objevili ve 24. ročníku.
24. ročník – konec jedné kapitoly, noví autoři přicházejí
Již dlouholetí a známí konstruktéři vystřihovánek Václav Šorel a František Kobík ve 24. ročníku uzavírají svou původní řadu kosmických družic vhodných k zavěšení pod lustr dětského pokoje hned čtyřmi přírůstky:
V č. 1/24 vyšel model francouzské družice SIGNE 3, jako doklad tehdejší spolupráce vědců východu a západu. Šlo o aktuální družici určenou pro výzkum záření, vypuštěnou v červnu 1977 na sovětské nosné raketě. Model je, stejně jako všechna dílka dvojice ŠOK, velmi jednoduchý a stylizovaný – tím jako stvořený pro menší či začínající modeláře.
I třetí model kosmického tělesa ukazuje příklad tehdejší mezinárodní vědecké spolupráce a přináší spodobnění druhé indické umělé družice Země s názvem Bhaskara. Vyšla v č.10/24 a je velmi jednoduchá – krabička o pěti dílech a dvou drátů coby antén.
Posledním modelem v řadě družic značky ŠOK je poprvé zatím nerealizované dílo z budoucnosti, francouzský projekt kosmické slévárny MINOS, který se měl pokusit přenést neekologický metalurgický proces tavení a zušlechťování slitin do kosmu. Veškerá energie potřebná k provozu „vysoké létající“ pece by pocházela ze Slunce. Nesložitý model zabírající necelou stránku vyšel v č. 20/24.
Řada obdobných modelů kosmické techniky bude pokračovat i ve 26. a 27. ročníku pod názvem Muzeum kosmonautiky (celkem 6 prací), kde ale kreslíř František Kobík bude vystřídán Jaroslav Velcem. Čtyři modely J. Velc překreslí téměř k nerozeznání od originálu F. Kobíka, dva modely budou nové.
František Kobík vdechl život nápadu redaktora Martina Pilného a pro ABC č. 8/24 nakreslil stránku s figurkami k domácí autodráze ve velikosti 1:32 resp. k papírovým modelům závodních vozů této velikosti. Oboustranně prokreslené postavičky jezdců, mechaniků, manažerů, časoměřičů, startéra a hasičů velmi oživí jinak statický model automobilu či závodního depa. Nápad se ujal a v dalších letech byl mnohokrát zpracován v rozličných variacích v podání Přemysla Kubely, Jiřího Petráčka a nejnověji Michala Dudáše. A tak modeláři-čtenáři ABC si mohli v následujících letech vyrobit spousty figurek nejen k soutěžním vozům, ale také k hasičským a stavebním strojům, dále vojáčky, dobové a historické figurky, postavičky k modelům architektury apod.
Zvolna končí éra Ladislava Müllera. V tomto ročníku nacházíme jeho poslední model autoveterána a vlastně jednu z jeho posledních vystřihovánek vůbec. Pod autorským kódem ML 34 vyšel v ABC č. 19/24 Mercedes-Benz SSKL z r. 1931, závodní stroj a dnes mimořádně vzácný autoveterán.
Pokud se zajímáte o historii vystřihovánek v ABC, víte, že modely L. Müllera za celou dobu od prvního Bentleye z č. 17/15 až po tento v pořadí 11. a poslední autoveterán nikdy nepřekročily svůj stín. Na kresbě autorově nebyl patrný za oněch 9 let pokrok, což je škoda – na modelech malých osobních vozů s důsledně vypracovaným interiérem ukázal, že při troše kreslířské pečlivosti či umění navíc by jeho práce byla velmi atraktivní dodnes. Bohužel, upadla v zapomenutí.
Zatímco jeden autor končí, nový se objevuje – jinak to ani nejde. Ing. Vladimír Hynek, přinesl do ABC novinku – drobné modely bojové techniky v „miniboxové“ velikosti 1:87. V čísle 5/24 vyšel jeho první tank, těžký ruský stroj T 35 A s otočnými věžemi. Tvůrce se záhy spojil s Jiřím Sukem a během necelých devíti let připravili pro ABC sérii 17 mikromodelů bojové techniky (z nichž většinu vydali ve 24. ročníku), 6 lodí, vzducholoď a také 6 letadel v měřítku 1:72.
Oba autoři měli dosti impozantní nástup – ve 24. ročníku v ABC uveřejnili celkem 9 modelů malé bojové techniky, dvě lodě, jedno letadlo a jednu vzducholoď, čímž se okamžitě zařadili mezi nejproduktivnější vystřihovánkové dílny hned za R. Vyškovského. Ovšem s kvalitou samotných modelů to zas tak slavné nebylo...
V č. 8/24 vyšla dvojice sovětských samochodek SU-76 M a SU-85, již s podpisem i Jiřího Suka. Modýlky jsou zpracovány na jedné stránce vzorně zaplněné díly a na rozdíl od prvotiny mají detailněji zkonstruován podvozek (kola). Modely jsou rovněž doplněny o stručný historický text a technické údaje.
Pod titulem Tanky druhé světové války I. přinesli oba autoři do ABC č. 12/24 další dvojici bojových „angličáků“, tanky BT-7 a britský Cromwell VII. Opět jedna stránka hustě poseta díly.
Vrchovatou dávku malé bojovky a zároveň poslední v tomto ročníku dostali kluci-modeláři v čísle 17/24, kdy vyšla dvojstrana se čtyřmi modely pod společným názvem Zbraně května 1945: Americký polopásový pancéřový transportér (half track) M-2, Kaťuše na podvozku nákladního vozu ZIS-6, povstalecký tank (upravený Hetzer bez děla) a sovětský tank T-34-85, ke kterému vyšla v tomtéž časopise i modelářská monografie ilustrovaná Jaroslavem Velcem.
Malé milé modýlky „bojovky“ V. Hynka a J. Suka jsou dodnes oblíbené, stejně jako sesterské Miniboxy arch. Milana Weinera. Především kluci a menší modeláři s hrdinnou duší vojáka si mohli poměrně rychle sestavit pohlednou baterii vojenské techniky. Tato modelářská idea žije dodnes a pan architekt Vyškovský byl požádán o vytvoření podobné, ovšem o stupeň složitější starší české pozemní a letecké bojové techniky v měřítku 1:50, která začala vycházet v č. 6/51.
První loď nových autorů se objevila v č. 14/24. Šlo o model sovětského říčního monitoru, tedy dělové lodi v měřítku 1:100. Model je zpracován na třech stranách, přičemž jednu zabírají střihy vnitřního žebrování trupu.
Oba autoři vydali ve 24. ročníku ještě jednu loď, kolesový osobní parník Vltava v měřítku 1:200, v č. 23/24.
Modely lodí dvojice Hynek-Suk zdaleka nedosáhly atraktivnosti lodí jiných ábíčkovských autorů (především Richarda Vyškovského a Ladislava Badalce) a dnes jsou prakticky zapomenuty. Jejich styl kresby se dobře hodil pro miniaturní modely bojové techniky, ale u větších modelů nezabral – chybí jemnější, citlivější kresba a propracování.
A ještě tu máme první letadlo autorů V. Hynka a J. Suka, trojplošník z bojů 1. světové války Sopwith Triplane v měřítku 1:72, pohledný modýlek z č. 22/24. Po doplnění výztužných a řídicích lanek, pro které je připojena návodná kresba, toto dílko hodně získá. Dokonce nechybí malá placatá postavička pilota. Model je doplněn velkorysým historickým článkem, technickými daty a návodem na dvou stranách, což lze hodnotit jen na výtečnou – rozsah samotného modelu je ale jen tři čtvrtě stránky, což je skoro neadekvátní.
Ve 31. díle našeho povídání jsme zmínili jediný model vzducholodi autorské dvojice Hynek-Suk, RX-1 Vysočina. Model vyšel jako modelová ilustrace k ábíčkovskému komiksu, s posledním dílem příběhu Druhá výprava v č. 24/24, a rovněž o 8 let později v reedici ve velkém Letním speciálu 1988. Model je zkreslen jednoduchým stylem ve stylu dvojice ŠOK, velkému trupu vzdušné lodi by slušelo lepší prokreslení (stínování).
Vynikajícího autora figurální vystřihovánkové tvorby, diorámat a prostorových obrázků v krabičce, Přemysla Kubelu, již z našeho seriálu znáte. Byl mu věnován 17. díl Archeologie, viz: http://www.iabc.cz/scripts/detail.php?id=7763 , i stručnější tištěný medailon v ABC č. 23/49.
Připomeňme si, že jeho první vystřihovací prací pro ABC bylo dioráma městského tržiště v době přemyslovské v č. 6/24. V č. 12/24 vyšel pohled na dům řemeslníka v 15. století se spoustou postaviček, působivě otevřeným prodejním oknem hrnčíře s vystaveným zbožím na lavici a figurkou stojící za oknem. Konstrukčně jde o stejný typ diorámy jako u prvotiny, dokonce byla použita táž návodná kresba, jejíž pozadí neodpovídá domu řemeslníka. Obě první vystřihovánky P. Kubely jsou bohatě propracované, zabírají 2,5 strany.
Pěkně namalované pozadí výjevu a dobově věrné figurky byly poznávacími znaky velmi sympatické a didaktické tvorby tohoto autora. Ač již mnoho let není mezi námi, jeho tvorba je stále ceněna a mezi modeláři i učiteli dějepisu oblíbená.
Třetí, rozsahem menší a v tomto ročníku poslední dioráma nakreslil P. Kubela pro ABC č. 18/24. Jednalo se o výjev ze života lovců mamutů s podtitulem Pohledy do dílen. Dioráma je namalováno na jedné stránce, přičemž polovinu tvoří pozadí obrazu. Plasticky jde opět o velmi zajímavý výjev, který obohacuje prostorově vytvořený přístřešek z kůží a větví. Být učitelem dějepravy, tak blaženě lepím a lepím...
Přehled dalších vystřihovánek ve 24. ročníku ABC:
Určovací kotouče:
- Naši denní motýli – č. 2/24;
- Papoušci – č. 7/24;
- Obaleči – škůdci lesa – č. 15/24
Figurky, diorámata:
- Hnědouhelný močál z mladších třetihor (severní Čechy, 23 mil. let př.n.l.) – klasické dioráma s prohnutým pozadím, kresba Jaroslav Drahokoupil, č. 3/24;
- Ponocný – další z postaviček arch. Richarda Vyškovského ve volné sérii krojovaných figurek, č. 8/24. Figurka ponocného jako vystřiženého z Ladových vánočních pohlednic vyšla dvakrát v reedici, v č. 7/36 a 24/45;
- Děvče a chlapec ze Ždiaru – mile stylizované figurky R. Vyškovského z č. 11/24, reedice v č. 4/39. I když se v doprovodném článku Anny Beranové píše, že „přinášíme první dvojici krojů ze Slovenska“, další se už neobjevily – série krojovaných figurek, která začala v č. 7/22, se uzavřela. Jde o vydavatelsky nejúspěšnější sérii modelů v ABC, všechny vyšly v reedici, mnohé dvakrát i třikrát. Na řadu těchto figurek ještě svým charakterem volně navazují novoroční tři králové z č. 8/37 (zmenšená reedice v č. 10/42). Celkově se jedná nejen o milé, národopisně vzdělávací vystřihovánky, ale rovněž o kouzelný doplněk k vánočnímu stromku či betlému (tato idea dostala svou konkrétní podobu s betlémem R. Vyškovského v číslech 21, 23-25/46).
Jiné:
- Muflon – z řady Trofeje ABC Květy Jiránkové, č. 3/24. Dalšími trofejemi byly puma –č. 10/24, vlk – č. 13/24 a antilopa losí (eland) – č. 23/24. Antilopou řada těchto vystřihovánek skončila;
- Stolní Grand Prix – hra se třemi vystřihovacími figurkami lyžařů „snowboardistů“, č. 5/24, kresba J. Drahokoupil. V široké lyži jsou dva válcové korálky na osičkách a figurky tak mohou sjíždět či skákat;
- Ptáček Klapzobáček – pokladnička, č. 11/24;
- Dárek k MDŽ - ozdobná botička na bonbóny – Marta Abrahámová, č. 12/24;
- Krabička na kartičky Atlasu ABC – v pořadí 4. a předposlední krabička na letitou kartičkovou encyklopedii ABC vyšla v č. 16/24, kresba Božena Hrubá;
- Házedlo – létající talířek v podání ilustrátorky Edity Plickové, č. 16/24.
- Domácí vlhkoměr – funkční a zábavnou vystřihovací hračku v podobě větrného mlýna od redaktora pro techniku Rudolfa Baudise nakreslila E. Plicková, vyšlo v č. 17/24. Tehdejší dětský maskot České státní spořitelny, Spořínek, v ABC se zhusta objevující, se ve dveřích mlýna objevuje buď smuten v pláštěnce anebo vesel radostí ze slunečného počasí, které má při správném seřízení papírového strojku předpovídat;
- Vycházky Prahou – orientační plán Prahy, pro účastníky čs. spartakiády 1980 R. Vyškovský nakreslil dvojlist s mapou Prahy a na rubu popsal několik zajímavých vycházek s popisem památných míst a objektů. Do mapy lze vlepit i 15 vystřihovacích ikonek ilustrujících danou pamětihodnost. Když pomineme známý smíchovský pomník se sovětským tankem, jsou tyto ikonky velmi zajímavé – poznáváme v nich styl, kterým pan architekt tvoří svou volnou černobílou grafiku architektury, jsou to samo o sobě taková malinká umělecká dílka;
- ABC bylo starostlivé. Abychom se na spartakiádě nebyli ztratili, měli jsme jednak mapu a jednak jsme se mohli ozdobit něčím, co mohl přinést v té době jedině tento časopis – papírovou čepicí se znakem spartakiády. Vyšla v č. 20/24. Tyto „stylové módní doplňky“ měly v ABC svou tradici, apartní papírové čepičky dostali spartakiádní cvičenci již v r. 1975 i o 5 a 10 let později.
- Olympijský glóbus – památeční pokladnička, č. 21/24.
Končí 24. ročník ABC. Jak uvedeno výše, končí některé řady vystřihovánek, začala 80. léta a já jsem coby středoškolák přestal ábíčko odebírat. Na nový, 25. ročník již nemám osobní vzpomínky a to je důvodem, proč je na čase ukončit i tento seriál. Jako modelář-sběratel jsem samozřejmě později dosháněl všechna čísla z následujících ročníků ABC, ale již je vidím jinýma očima – nemám k nim ten niterný osobní vztah z dětství, bez kterého by se tento text změnil v pouhý encyklopedický výčet papírových modelů.
25. ročník ABC přinesl pokrok – déčka (přílohy na pevném papíru a vkládané či vlepované dárky) se přenesla opět doprostřed časopisu a bylo jich o dvojlist více (celkem 8 listů pevnějšího papíru). Redakce ábíčka se rozhodla občas ohlédnout zpět a na přání čtenářů začaly vycházet první reedice modelů, což mnohdy potěšilo modeláře a vždycky autory, jelikož dostali podruhé skromně zaplaceno za vystřihovánku. Časopis ale nadále zápasil s kvalitou tisku, modely i očekávané reedice byly mnohdy vysloveně zničeny nekvalitním tiskem. Až na konci 80. let se situace konečně zlepšila.
Než ale tuto „papírovou disertační práci“ definitivně ukončím, sejdeme se příště ještě jednou a podíváme se encyklopedicky na zajímavá fakta a údaje o ABC s důrazem na vystřihovánky – přineseme takové shrnutí, malinkou „Guinnessovu knihu ABC“, vhodnou spíše pro sběratele, archiváře či statistiky-amatéry, kteří mají rádi to „staré dobré“ ábíčko.
Naposledy na shledanou u přepravky plné abeceček se těší,
