V ABC č. 3 jsme si představili místo trestného činu. V následujících článcích jsme sledovali, jak mohou konkrétní metody přispět k objasňování události.
Dnes případ uzavřeme a řekneme si, co všechno se děje souběžně se zkoumáním stop.
Poté, co si technici sbalí "nádobíčko" na místě činu, důkazy se dostávají do laboratoří. K nim se musí obstarat tzv. srovnávací materiály, např. otisky a krev podezřelých osob, které poslouží daktyloskopům a biologům k porovnání se stopami. Souběžně s tím může být nařízena i pitva případné oběti nebo zajištění dalších důkazů, jež by mohly objasnit průběh události. Mohou to být třeba záznamy z kamerových systémů a podobně.
Laboratoře
V policejních laboratořích se systematicky zkoumají stopy. Některá z metod však může poškodit stopu tak, že jiná již nemusí být využitelná. Příkladem může být střela vyjmutá z těla. Balistici potřebují střelu zbavenou nečistot, krve a dalšího biologického materiálu, biologové zase potřebují ze střely právě stopy krve. Proto není možné začínat zkoumání tak, že se střela umyje a vydezinfikuje.
V některých případech je zkoumání ještě složitější. Na naší písemnosti, nalezené na místě činu, se mohlo vyskytovat množství stop z různých oborů. Příkladem mohou být mikrostopy, pachové stopy, daktyloskopické stopy, biologické stopy, stopy psacích prostředků a písmo, z kterého lze identifikovat pisatele. V televizních seriálech toto všechno zvládne jedna osoba za pár minut, ale v praxi je to práce na několik dnů a ještě může být sporné, která metoda bude použita jako první.
Rekonstrukce
Poté, co jednotlivé stopy poskytnou informace o tom, kdo je zanechal, je možné pokročit dále a zrekonstruovat, co se na místě činu stalo. Tuto práci lze připodobnit k mozaice, z jejíž střípků se detektivové snaží sestavit děj. Některé stopy mohou poskytnout i přibližnou informaci o době vzniku. Příkladem může být stopa boty tvořená krví - určitě nemohla vzniknout dříve, než se krev objevila na místě činu. Z toho je již možné sestavit pořadí dvou událostí.
Využití softwaru
Pro účely soudního přelíčení i pro představu vyšetřovatele se dají sestavit i grafické prezentace, které ukazují názorný průběh zločinu. Může být zobrazen průběh celého děje nebo jen jeho jednotlivých částí, např. způsob vzniku krevních skvrn. Z jejich tvaru, velikosti a četnosti lze vypočítat dílčí informace, např. o pozici útočníka a oběti a počtu úderů. Zjištěné údaje opět mohou posloužit k sestavování dalšího sledu událostí.
Další taktické metody
Pokud je pachatel zadržen, provede vyšetřovatel jeho výslech. Při výslechu mu vyšetřovatelé kladou otázky, které souvisejí s trestným činem. Pokud je pachatelů několik a jejich verze si odporují, je možné provést tzv. konfrontaci, při níž se posadí tváří v tvář dva pachatelé a pod dohledem policisty si "ujasňují", jak se událost přihodila. Samozřejmě je třeba oba svědky předem vyslechnout samostatně.
Rekognice
Pokud si svědek pamatuje podezřelou osobu z místa činu, pomáhá sestavit její portrét. Pokud je pachatel později zadržen, je zpravidla provedena tzv. rekognice. V ní se postaví do řady několik osob, zpravidla kolem pěti, které si musí být podobné v základních znacích, tj. pohlavím, výškou, podobným vzhledem atd. Každá osoba drží číslo a svědek rozhodne, která z nich odpovídá pachateli. V některých případech, pokud má např. svědek strach, je možné rekognici provést tak, že svědek pozoruje osobu přes speciální zrcadlo, přes které jej pachatel nemůže vidět.
Role důkazů
I přesto, že jsme si v průběhu seriálu ukazovali využití jednotlivých druhů důkazů, je nutné si uvědomit, že důkazy samy o sobě trestný čin nevyřeší. Pouze nám s větší nebo menší pravděpodobností "vkládají" pachatele na místo činu. Trestný čin vyřeší pouze týmová práce, kterou se snaží koordinovat vyšetřovatel. Realita se od televizních seriálů, v nichž ráno zajistí stopu, do pár minut vědí DNA pachatele a odpoledne je pachatel zatčen a odsouzen, velmi liší.
V praxi dokazování trestného činu nestojí na jediném důkazu. Je to dáno například tím, že ani otisk na noži použitém jako vražedná zbraň nemusí být nutně pachatele. Navíc se objeví vždy důkazy pro a proti, které musí vyšetřovatel (a později při soudním projednání soudce) pečlivě zvažovat a rozhodnout, co z nich vyplývá a eventuálně vysvětlit jejich nelogičnost, např. dodatečným zjištěním rozporu ve výpovědích, kdy se později ukáže, že jedna z osob lhala. Přesto mají kriminalistické stopy zásadní význam, který spočívá zejména v určení směru vyšetřování a zjištění podezřelých osob.
K našemu případu
V průběhu našeho seriálu jsme si představovali jednotlivé metody, které pomáhají vypátrat pachatele. Určitě jste si všimli hned v čísle 3, jak je důležitá práce na místě činu. Pokud je důkaz špatně zajištěn, ani s pomocí nejlepších přístrojů jej není možné zkoumat. Daktyloskopické stopy zajištěné na místě činu poslouží k pátrání po pachateli. Pokud se již někdy v minulosti dopustil trestného činu, bude v počítačové databázi a bude je velmi snadné najít. Pokud ne, může být vytipován (např. svědek si pamatuje hrubě jeho popis a spolu s dalšími informacemi (např. kdo znal oběť) může zúžit okruh podezřelých.
Podezřelým se odeberou kontrolní otisky, které se porovnají se stopami. Expertiza trasologických stop se může hodit k porovnání stop bot na místě činu s obuví pachatele. Mechanoskopická expertiza se nejčastěji hodí např. při zkoumání nástrojů, kterými pachatel vnikl do objektu, zde ve spojení s balistickou expertizou poslouží např. k posouzení průstřelu. Na zadrženém pachateli je možné zjistit také přítomnost povýstřelových zplodin, které prokáží, že osoba střílela. Také jejich zjištěním na místě činu a oběti je možné určit například vzdálenost střelby a místo odkud se střílelo.
Zkoumáním dokumentů bylo zjištěno, že dokument je padělán a že jej napsal pachatel vraždy. Z některých stop je možné usuzovat i na průběh děje, např. z otisků a biologických stop pachatele na láhvi a sklenicích je možné usuzovat, že oběť pachatele znala a že nejprve spolu popíjeli a pak došlo k vraždě. Přítomnost krve pachatele na místě činu napovídá, že ještě než došlo k zastřelení oběti, proběhl zápas při kterém byl pachatel zraněn.
