Zbraně jsou staré jako lidstvo samo a stále se zdokonalují. Byl by svět beze zbraní lepší? A mohla by se bez nich společnost vůbec vyvíjet? Názory se různí...
První střelné zbraně - luky a šípy - se osvědčily při lovu rychlonohé zvěře a ukázaly se skvěle účinné i v boji muže proti muži. Znamenaly obrovský pokrok proti bodným nebo sečným zbraním. Střelec mohl nově nepřítele zranit či zabít, aniž se k němu musel přibližovat.
První palné zbraně
Skutečný průlom znamenalo objevení střelného prachu v Evropě ve 13. století (Číňané nás sice předběhli o téměř 600 let, ale nedovedli tento převratný vynález plně využít). Evropané jím záhy začali ládovat první účinné palné zbraně. Fungovaly tak, že síla plynů uvolněná při hoření střelného prachu vystřelila náboj z hlavně. Proti lukům a šípům měly tyto první ládovačky větší průraznost a přesnost. Nabíjely se však složitě hlavní a byly až na výjimky jednoranné. Takže než střelec znovu nabil, byl v podstatě bezbranný. Zvlášť pokud bojoval s několika protivníky najednou. Zbraň, která by byla schopná vystřelit bez přebíjení vícekrát, tehdy patřila jen do říše snů.
Nástup revolverů
Teprve v 19. století se díky technickému pokroku podařilo tento sen uskutečnit. Nejdříve se objevily první pistole s několika otočnými hlavněmi - tzv. pepřenky (složitější konstrukce a náročná údržba je brzy vyřadily ze hry).
Hned po nich přišly první revolvery. Zpočátku byly perkusní - ládovací: kapsle + prach + kulka. Přesto ve své době znamenaly převrat. Jejich nejúspěšnějším výrobcem byl Samuel Colt, jehož příjmení se stalo synonymem pro revolver.
Kolty se hojně používaly při osidlování Divokého západu i v občanské válce Severu proti Jihu (1861-1865). Byly všude, kde bylo potřeba více střílet než mluvit, a staly se symboly své doby.
Jednotný náboj
Největší skok směrem k současným, moderním zbraním však znamenal až vynález jednotného náboje v roce 1855: kulka, prach a zápalka se od té doby uschovaly do kovového pláště - nábojnice. Odpadá časově náročné nabíjení zpředu. Jednotný náboj inspiroval zručné zbrojní konstruktéry. Kromě celonábojových revolverů vyvinuli i první opakovací pušky, kde se náboj přesouvá ze zásobníku do nábojové komory pomocí mechanické páky. V roce 1863 se objevila Spencerova karabina se zásobníkem na sedm nábojů v pažbě. Bestsellerem se brzy stala winchesterovka, patnáctiranná (!) puška s trubicovým zásobníkem uloženým pod hlavní. Její předchůdkyně, neméně slavná henryovka, vešla prostřednictvím knih Karla Maye ve známost jako "kouzelná puška" Old Shatterhanda.
Samonabíjecí zbraně
Vědeckotechnická revoluce na přelomu 19. a 20. století přinesla další prudký rozvoj. Revolvery, limitované počtem nábojů ve válci (většinou šest), začaly být nahrazovány poloautomatickými pistolemi. Ty nejzdařilejší se vyrábějí v různých variantách dodnes. Později přišly na svět i samopaly: Tommy Gun, používaný od 20. let minulého století gangstery a od 30. let armádami mnoha států, německý samopal MP 40 a automatické pušky včetně nejznámější a nejpoužívanější útočné pušky světa - Kalašnikov AK 47. Tyto samonabíjecí zbraně využívají k vyhození prázdné nábojnice a zasunutí nového náboje do nábojové komory sílu zpětného rázu po výstřelu nebo část energie plynů, tlačících projektil z hlavně.
Stačí jen jednou natáhnout a pak už pouze mačkat spoušť nebo v případě samopalu ji jen držet. Současný vývoj přináší množství významných novinek: plastové rámy, různé spoušťové mechanismy, laserové zaměřovače a další vychytávky, které snižují hmotnost a zvyšují odolnost, spolehlivost a přesnost.
Vývoj střelných zbraní
Samuel Colt (1814-1862)
Nejznámější konstruktér revolverů. Muž, který dal revolveru jméno. Kromě technického nadání vynikal i obchodním talentem. Sice nebyl vynálezcem revolveru a jeho revolvery nebyly ze všech nejlepší, ale byly cenově dostupné, účinné a relativně spolehlivé a díky Coltově obchodnímu talentu byly všude k mání. Jeho úspěchu výrazně napomohla i občanská válka Severu proti Jihu, která Coltovy zbraně proslavila. Když Samuel Colt ve 48 letech zemřel, zbylo po něm dědictví 15 milionů dolarů. Tehdy to byla opravdu astronomická suma.
John Moses Browning (1855-1926)
Největší vynálezce a konstruktér ručních palných zbraní. První pušku sestavil ve 14 letech. Je tvůrcem celé řady krátkých i dlouhých palných zbraní, nábojů a zbraňových konstrukčních prvků, včetně proslulého Coltu 1911. Vyvinul samonabíjecí mechanismus - systém Browning, který se v různých obměnách dodnes používá u většiny moderních samonabíjecích pistolí.
Kalašnikov AK-47
Nejpoužívanější a nejspolehlivější útočná puška světa sestrojená v roce 1947 ruským konstruktérem Michailem Kalašnikovem (nar. 1919), více než 70 milionů vyrobených kusů. Vyráběl se v Sovětském svazu, v Číně a ve státech východní Evropy. Dosud je mnohdy tvořen "na koleně" např. v Afghánistánu.
Budoucnost beze zbraní?
Zbraněmi se psaly dějiny, a dokud budou existovat jednotlivci nebo skupiny lidí s odhodláním prosazovat své zájmy silou, budou zbraně zřejmě i nadále nezbytnou součástí světa. Jednotlivá období, kdy zbraně ovlivňovaly běh dějin více než jindy, významné přestřelky, slavné střelce a nejznámější zbraně si přiblížíme v příštích dílech tohoto seriálu.
Seriál Zbraně
1. díl Se zbraní v ruce - ABC č. 18
2. díl Divoký západ - ABC č. 19
3. díl Gangsteři - ABC č. 20
4. díl Světové války - ABC č. 21
5. díl Současnost - ABC č. 22
6. díl Zbraně ve filmu - ABC č. 23
