Chránění, leč v nemilosti

Do české přírody se v posledních desetiletích vracejí druhy živočichů, které v minulosti kvůli pronásledování člověkem téměř nebo zcela vymizely. Soužití s těmito navrátilci však není pro člověka zcela bezproblémové, na mnoha místech proto nejsou ani trochu vítáni. Pro zajištění jejich ochrany byl proto přijat zákon o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů. Podle tohoto zákona veškerou škodu, kterou způsobí zvířata zařazená do této kategorie např. chovatelům dobytka, rybářům či myslivcům, uhradí stát.
A o jaká zvířata, která tak škodí člověku, že pro ně musela být vytvořena samostatná kategorie zvláště chráněných druhů živočichů, se jedná? To je námětem soutěže, kterou jsme pro vás připravili ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Poznáte je?
Přečtěte si stručný popis šesti zvířat (a - f). Ke každému popisu přísluší i jeden obrázek (1 - 6). Přiřaďte obrázky k popisu (např. 2 - c) a napište jméno zvířete. Své odpovědi pošlete na korespondenčním lístku na adresu: redakce ABC, Žerotínova 38, 130 00 Praha 3 nejpozději do 15. května 2004. Ze správných odpovědí vylosujeme 20 výherců, pro které MŽP připravilo knížku Koně nelžou, plnou překrásných fotografií koní, a řadu dalších drobných cen.

a) Je to naše největší vodní šelma. Žije v okolí rybníků a čistých vodních toků. Živí se převážně rybami, které tento skvělý plavec obratně loví pod vodou. Má štíhlé protáhlé tělo a dlouhý ocas, kvalitní kožíšek je hnědý, s krémovou skvrnou pod krkem a na břiše. Její oblíbené skluzavky do vody mohou být dlouhé i několik metrů.
b) Tato šelma žije příkladným rodinným životem a jejím typickým znakem je protáhlá tlama. Ocas má vždy šikmo nebo kolmo svěšený k zemi. Loví převážně v noci ve skvěle sehrané smečce. Její kořistí se stávají zejména velcí kopytníci: jelení a srnčí zvěř nebo divoká prasata, ale i drobnější živočichové. Svou kořist obvykle uštve, neboť je vytrvalým běžcem a při běhu může dosáhnout rychlosti i 55-60 km/hod.
c) Je to samotářská šelma. Má mohutné tělo s výrazným tukovým hrbem a malé oči. Žije v zalesněných oblastech se skalami a jeskyněmi, živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Navzdory nemotornému vzhledu velmi rychle běhá, skáče i plave a hravě vyšplhá na strom do výšky až 4 m. Zimu přečkává v brlohu v nepravém zimním spánku.
d) Tento zástupce kočkovitých šelem žije samotářsky v horských lesích. Jeho srst je rezavohnědá a na uších má charakteristické štětičky. Má výborně vyvinutý zrak i sluch, což mu pomáhá při lovu - myš například vidí už ze vzdálenosti 65 m. Loví zejména srnčí zvěř, ale i drobnější živočichy.
e) Je to náš největší hlodavec. Má hustou mastnou srst a lysý zploštělý ocas. Žije u vody, kde si staví svoje obydlí, tzv. hrady. Na vodních tocích buduje hráze, s jejichž pomocí zaplavuje krajinu, a dokáže porazit i strom o průměru přes půl metru. Živí se rostlinnou stravou, především bylinami a dřevinami rostoucími kolem vod.
f) Rybáři považují tohoto ptáka za svého úhlavního nepřítele, neboť se živí výhradně rybami, za nimiž se potápí do značné hloubky. Při lovu mu pomáhá dlouhý ostrý, na konci hákovitě zahnutý zobák. Je celý černý, jen břicho má světlejší odstín. Jeho silueta v letu má tvar kříže.

Baví vás soutěžit?
Pokud vás úkoly zaujaly, můžete se zúčastnit další podobné soutěže, kterou pro vás připravuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s časopisem ABC. Jde o soutěž internetovou, která začala při příležitosti Dne Země 22. dubna a potrvá až do června. Najdete ji na webové stránce Ministerstva životního prostředí. I v tomto případě můžete vyhrát zajímavé ceny!