Víte, že, někteří motýli umí plavat a potápět se?
V jihovýchodní Asii se musíte bát motýlů "upírů", kteří atakují oči a sají oční sekrety nebo krev ze spojivkového vaku, a dokonce na to mají na sosácích pořádné "zuby"?
Zajímá vás více? Přijďte na výstavu ilustrací Stránky plné motýlů! Uvidíte, jak lidé byli odpradávna fascinováni motýlí krásou, co všechno o motýlech viděli a co o nich víme dnes! A nezapomeňte si přečíst Motýlí rekordy od autora výstavy Petra Kalače!
Kde: Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou
Kdy: 8.5. až 26. 10. 2008, slavnostní vernisáž s motýlím rojem 7.5.
Motýlí rekordy - upíři, podvodní motýli a housenky napodobující trus
Zájem člověka o přírodu je prastarý. Hmyz v ní tvoří nejbohatší třídu celé živočišné říše, přičemž počet dosud popsaných druhů se odhaduje skoro na milion. Motýli vždy lidi fascinovali krásou. Staré národy si pestré motýly dávaly například jako ozdobu do vlasů. Odhaduje se, že motýlů na světě žije 200 000 druhů, z nichž jsou zatím popsány přibližně tři čtvrtiny.
S motýly se můžeme setkat po celý rok. První u nás v Čechách začínají létat již v únoru, poslední se dají spatřit i v prosinci. Kresby a vzory na křídlech motýlů slouží především k zamaskování jedince v prostředí, kde žije. V tropech, ale např. i ve střední Evropě, žijí některé druhy motýlů, které svým zbarvením i kresbou napodobují určité jedovaté druhy hmyzu. Takové jsou třeba nesytky, které napodobují vosy a sršně. Jiným zastrašovacím efektem jsou velké oční skvrny na křídlech některých druhů, které nepřítele často polekají. Motýli tak mají vybudovaný dokonalý systém vlastní obrany. Užitkovým motýlem je třeba bourec morušový, jehož housenka produkuje hedvábná vlákna.
Celková délka hedvábného vlákna ze zámotku housenky bource morušového je uváděna v rozmezí 600-2000 metrů. Mezi škodlivé naopak patří některé druhy motýlů v jihovýchodní Asii, kteří atakují oči domácích zvířat a někdy i lidí, kterým sají oční sekrety, ale i krev ze spojivkového vaku. Konce sosáků těchto "upírů" jsou zakončeny pilovitými zoubky. Známý je i malý motýlek - klíněnka jírovcová, jejíž housenka v posledních několika letech decimuje naše kaštanové aleje. Pohromou domácností bývají nejrůznější druhy molů nebo zavíječů.
Motýli mají spoustu zvláštností. Vývoj některých druhů modrásků probíhá jen díky soužití s mravenci, někteří motýli se dokonce vyvíjejí ve vodě. Jejich housenky mají totiž vyvinuty žábry. Někteří motýli umí navíc plavat a potápět se. Samotné rozmnožování motýlů je mnohdy také velice zajímavé. Samečci jasoňů např. nasazují svým partnerkám po spáření jakýsi "pás cudnosti", tzv. sphragis. Některé motýlí samičky se pro změnu nespokojují s obvyklým kladením vajíček při sezení na rostlině, ale vypouštějí je přímo za letu. Z vajíček se pak líhnou housenky, které mají také své zvláštnosti.
Otakárek fenyklový má např. housenku, která se v mládí podobá ptačímu trusu. Toto mimikry ji účinně chrání před predátory. Později straší útočníky vystrkováním páchnoucí vidlice, tzv. osmoteria, schovaného za její hlavou. Housenky bekyní a štětconošů zas pro změnu dovedou létat ve větru. Využívají k tomu svých vláken, podobně jako pavouci v době babího léta.
Od této "malé migrace" přejděme k mnohasetkilometrové migraci některých motýlích druhů, jakými jsou např. bělásek zelný, žluťásek čilimníkový, modrásek cizokrajný či babočka admirál. Tahy motýlů jsou známy odedávna. Miliónový tah bělásků byl popsán např. již r. 1508 z Francie. I z našeho území byl popsán veliký tah motýlů mezi Litoměřicemi a Úštěkem v r. 1594. Největším motýlem světa můra Thysania agrippina, žijící v tropech Jižní Ameriky.
