Smírčí smlouvy mezi pachatelem a příbuznými oběti měly právní sílu, což vylučovalo dodatečné potrestání pachatele soudem či beztrestnou krevní mstu. Říkalo se jim též odklad hlavy. Po uzavření této smlouvy byl pachatel povinen vyplatit pozůstalým finanční odškodnění, ke kterému se ve smlouvě zavázal. Rovněž musel postavit na místě činu kamenný kříž na znamení usmíření a pokání.
Původ křížů
U křížů, na kterých je vytesán letopočet a existuje k nim případně i písemný záznam, je jejich původ jasný. O jiných se tradují pouze pověsti nebo se o nich neví zhola nic. Většina takových křížů se řadí mezi kříže smírčí neboli baby. Někdy se kříže označují jako pozůstatky působení Cyrila a Metoděje na Velké Moravě, proto se jim říká také cyrilometodějské. Toto označení je však nejspíš nesprávné, protože podobné kamenné kříže stojí i v zemích severní Evropy a na Britských ostrovech. U křížů, ke kterým neexistují smlouvy, či u křížů mladšího data je pravděpodobnější vysvětlení, že se jedná o pamětní kameny na místech jiné tragické události, než je vražda. Mohou to být například náhrobní kameny z období třicetileté války, vztyčené k uctění památky vojáků různých národností, kteří na těchto místech padli. Jiné kamenné kříže mohly sloužit jako hraniční mezníky pozemků. Mezníky, ohraničující pole a louky, měly tvar většinou hrubě opracovaných patníků. Ty však majitelé pozemků občas posouvali ve svůj prospěch. Mezníky ve tvaru kříže byly pro věřící sedláky nedotknutelné.
Symboly na křížích
Křížové kameny a kamenné kříže jsou většinou nízké, masivní, bez podstavce, vytesané z jednoho kusu kamene. Některé mají na čelní straně vytesaný letopočet, případně motiv zbraně, jako je sekyra či meč. Předpokládá se, že to je zbraň, jíž byla oběť zavražděna a kterou sem vrah vytesal na znamení svého provinění. Někdy lze na křížovém kameni najít i např. nůžky či kladivo. V takovém případě to je spíš symbol řemesla, kterým byl nebožtík vyučen.
Podívejme se na některé křížové kameny a na příběhy, které je provázejí.
Vybráno z nominačních prací dějepisné olympiády "Soutěž mladých historiků" s tématem: Kamenné kříže Čech a Moravy.
Duch - strážce
V Prostředním Poříčí v okrese Blansko stojí na soukromém pozemku u řeky Křetínky křížový kámen o rozměrech 70 x 65 x 18 cm. Na přední desce je vytesán reliéf pisánského kříže, který je vzhledem ke stáří objektu již málo patrný. O kameni se traduje mnoho pověstí. Jedna praví, že se jedná o menhir (keltský obřadní kámen), jiná jeho původ datuje do doby cyrilometodějské a nejmladší pověst uvádí příběh sousedské rozepře, která skončila vraždou. K poslední verzi se přiklání i současná majitelka pozemku, na němž kámen stojí.
Její otec prý kámen kdysi o několik metrů přemístil, protože mu překážel při orbě. V noci se mu však zjevil duch zavražděného s uťatou hlavou v podpaží, který se vznášel v záři světla a vyzýval rolníka, aby kámen vrátil na původní místo. Sedlák se vyděsil a kámen hned druhý den uložil zpět.
Smrt pod vozem
Hned v sousední Olešnici stojí nedaleko místního koupaliště křížový kámen o rozměrech 78 x 49 x 20 cm. Uprostřed čelní stěny je vytesán obrys templářského kříže, kolem kterého je dobře čitelný nápis: "Wystaven gest tento kamen pro pamatku zie gest tu byl zabit Ssymon Czermaczek soused Oles. Leta 1678." Zde je tedy původ kamene zcela jasný. V místní matrice se uvádí, že Šimon Čermáček zemřel ve věku 37 let a byl pochován 6. 8. 1678. Zahynul tragicky - převrátil se na něj plně naložený vůz, když se vracel z pole a po úderu blesku se mu splašili koně.
Natálie Skácelová
Na kopci vražda
V okrese Plzeň-jih u obce Starý Smolivec stojí na kopci s příznačným názvem Vražda kamenný kříž. Je vysoký asi půl metru a před zraky kolemjdoucích je skryt v hustém maliní. Kříž je v noze přeražen a jeho dolní část leží před ním. V horním rameni je vyrytý křížek a monogram Ježíše Krista (IHS). Ve střední části je dnes již nečitelný nápis a pod ním letopočet 1751.
Proč zde tento kříž stojí, není zcela jasné. Snad to je na památku událostí, které se zde odehrály během třicetileté války. Matoucí ovšem je, že to bylo o sto třicet let dříve, než udává letopočet na kříži. 7. října 1620 se zde střetla česká armáda s částí německé, kterou na hlavu porazila. Padlí vojáci byli pochováni v místech, kde dnes stojí kamenný kříž.
Přibližně ve stejné době se stala jiná tragická událost. Pod kopcem žil mlynář jménem Koc, který se během třicetileté války postavil na stranu českých stavů. Za to mu byl mlýn vypálen a celá mlynářova rodina povražděna. Patrně proto se vrch nazývá Vražda. Ovšem zda byl kříž postaven na památku padlých vojáků, zavražděného mlynáře či jiné tragédie, zůstává tajemstvím.
Miroslav Němec
Maltézský rytíř
V Tišnově v Klášterské ulici je zazděn v tarase křížový kámen o rozměrech 90 x 60 cm. Na přední straně je vyobrazen maltézský kříž. Nedaleko odtud prý stával tábor maltézských rytířů, kteří se vraceli z křížové výpravy. Na místě, kde nyní kámen stojí, byl údajně jeden z rytířů zabit. Křížový kámen ovšem vzhledem ke svému zpracování nepřísluší do období křižáckých válek, byl tam snad zasazen na paměť této události o několik století později.
Na stejném místě byl na Štědrý den roku 1620 zabit polskými žoldáky tišnovský primátor Jiřík Mydlář. Žoldáci se vraceli z bitvy na Bílé hoře a cestou rabovali vesnice. Tišnovský primátor chtěl zabránit drancování města, vyšel násilníkům naproti a vůdce polských žoldáků, hejtman Lisowski, jej bez milosti zabil. K této události se váže i další z tišnovských kamenů.
Krvavé Vánoce
Ten stojí u silnice z Tišnova do Lomničky u panelového sídliště Květnice. Je vysoký 115 cm a široký 72 cm. Na čelní stěně je vytesán bílý kříž a černý meč. Proti rabujícím Polákům se tenkrát o Vánocích 1620 zformovala domobrana v čele s krčmářem Cupákem, která na místě, kde dnes stojí kříž, zabila jednoho z polských rejtarů. Vražda tišnovského primátora měla být odvetou za tento čin. Není zcela jasné, zda má kříž připomínat smrt primátora či polského rejtara.
Michal Kvapil
Kříž u samoty Brodka
Nedaleko silnice z Nové Vsi nad Popelkou do Staré Paky stojí u samoty zvané Brodka robustní kamenný kříž, na němž je svisle vytesán letopočet 1700. Tenkrát údajně po staré cestě přijížděl nějaký husarský oficír. Na tomto místě spadl z koně a na místě byl mrtev. Podle jiné verze byl zastřelen lupičem z brodského mlýna.
Konec v bažinách
O několik kilometrů dál, v obci Želechy, stojí křížový kámen na památku jiného vojáka. Jednalo se údajně o švédského důstojníka, ověnčeného zlatem, který se zde v období třicetileté války i se svým koněm utopil v bažinách. Pomník stojí na kraji lesa nedaleko potoka. Na jeho přední straně je vyobrazen dobře rozeznatelný kříž, zadní strana je hrubě opracovaná. Toto místo se dosud nazývá "U vojáka".
Roman Šolc
Vražedná zbraň
Na okraji obce Deštná u Jindřichova Hradce stojí u silnice opravená boží muka. K nim byl v roce 1998 přesunut křížový kámen, který původně stál na louce dále od silnice. Kámen je vysoký 82 cm a široký 56 cm. Na přední straně má vytesán řecký kříž a sekyru. Sekyra snad znázorňuje vražednou zbraň, snad povolání zavražděného. Kámen pochází asi ze 16. století a existují tři verze jeho původu. První je zcela prozaická - kámen stojí na místě, kde byl zabit a okraden řezník. Druhá verze je mnohem zajímavější. Dva bratři se zamilovali do stejného děvčete. Jeden z nich nechal toho druhého zákeřně odvést na vojnu a s děvčetem se oženil. Když se podvedený muž po osmnácti letech z vojny vrátil, bratra na louce za vsí zavraždil (snad sekyrou). Vraždě přihlížela rodina z nedalekého domku, a protože jí nezabránila, musela na místě tragédie postavit křížový kámen a místní faře odvádět každoročně jeden zlatý.
Třetí verze je podobná té předchozí. Dva sedláci se při orbě pohádali o hranice svých polí a jeden druhého ve při zabil. Třetí sedlák hádku sledoval, ale vraždě nezabránil. Protože prý se nesnažil (nedbal) zachránit život, říká se tomuto místu "Na nedbalově".
Martin Klačacký
Odklad hlavy
Původ kamenného kříže v Příkazích na Olomoucku je zcela jasný. Byl postaven jako součást smlouvy o "odkladu hlavy" v souvislosti s vraždou, takže se jedná o kříž smírčí. Smlouva byla uzavřena v březnu roku 1529. Zde je výtažek z této smlouvy, zapsané v rychtářské knize Jana Hefftera: "Nejprve Pavel Liškú (viník) a Toman, syn jeho, povinni budú dáti a platiti dvě neděle po tej smlúvě sirotkům zabitého 20 hř. a pokoru činiti mají vedle uznání dobrých lidí a kříž kamenný mají dáti dělati a 30 mší dáti slúžiti a potom na masopust příští sirotkům dáti jeden postav sukna a kámen vosku a na ten čas mají se oba z té dědiny vystěhovati a okolo štyry mílích tu nebývati."
Kříž stojí u silnice nedaleko železniční stanice. Je zarostlý travou a jeho spodní část je zapadlá do země. Nad zemí ční kříž do výšky 50 cm a rozpětí jeho ramen je 47 cm.
Michaela Kollerová
Kamenná panna
Kamenná panna je tajuplný kámen, o němž nelze jednoznačně říct, zda se jedná o smírčí kříž či menhir. Stojí asi jeden kilometr od Rakovníka u silnice vedoucí k obci Lišany. Je vysoká 60 cm a široká 25 až 40 cm. O jejím původu se traduje nevšední pověst: Dvě dívky si vyjely na projížďku na koních - Vlasta, dcera pohanského velmože, pána na hradě Hlavačově, a křesťanka Ludmila, dcera rakovnického soudce. Přely se o to, který bůh je mocnější. Z návrší od Rakovníka k nim scházel stařec a tu Vlasta řekla: "Uvěřím, že tvůj bůh je mocnější, když koňmo přeskočíš toho starce, aniž bys mu ublížila." Ludmila se zhrozila a Vlasta, vidouc její rozpaky, pravila: "Pokusím se o to tedy já ve jménu hromovládce Peruna" a rozjela se ke starci. Ten rozpoznal její úmysl, pozdvihl výhružně ruku a zvolal: "Zkameniž, bezbožná, jako je kamenné srdce tvé." Vlasta se proměnila v kámen.
Reálně se tato pověst dá vyložit tak, že dívka z koně spadla a zabila se. Její otec na tomto místě nechal postavit kamenný pomník.
Domněnka, že je Kamenná panna menhirem, je zcela opodstatněná. Kámen se totiž nachází v místě výskytu českých menhirů a zapadá i do jejich přesného geometrického uspořádání. Menhiry jsou neopracované kameny a panna tak skutečně vypadá. Navíc pověst o zkamenělé Vlastě je typicky menhirová (někdo za nějaký špatný čin zkamení).
A ještě jedno tajemno. Panna zapadá stále hlouběji do země. Traduje se, že až zcela zmizí, bude to znamenat zkázu města Rakovníka.
Monika Růžková
KŘÍŽE A KAMENY
Jaký je rozdíl mezi křížovým kamenem a smírčím křížem? Jejich účel je stejný, liší se pouze vzhledem. Křížový kámen se říká kamenné desce s vytesaným křížem, popřípadě s dalšími motivy či nápisy. Pomníček ve tvaru kříže z jednoho kusu kamene se nazývá smírčí kříž. I na něm mohou být vytesány nápisy a různé symboly.
