Mám samičku a samečka tesaříka pižmového, kteří se páří. Chtěl bych vědět, za jak dlouho by se mi vylíhli další tesaříci, a také to, zda jsou vajíčka vidět pouhým okem.
Michal, Trutnov
Larvy tesaříka pižmového (Aromia moschata) se vyvíjejí ve starých vrbách, ale v živém, často zcela zdravém dřevě. Samička klade vajíčka do puklin kůry či pod ni - pokud jí tuto možnost nedáš, pravděpodobně se vůbec nevyklade. Vajíčka tudíž neuvidíš. Larvy žijí trvale ukryté ve dřevě hostitelské rostliny a jejich vývoj trvá dva až tři roky. Pak se zakuklí a po přezimování se z kukel líhnou dospělí brouci. A tak, přestože se ti doma tesaříci pižmoví páří, je nejspíš neodchováš - i kdybys měl na zahradě starou vrbu, samičce se může zdát nevhodná a odletí svá vajíčka naklást jinam. "Tesaříčkáři" (entomologové, kteří se specializovali na tesaříky) rozpoznají napadené dřevo a brouky či larvy doma v insektáriu vlastně jen dochovávají - brzy na jaře odříznou napadenou část a počkají, až se z kukel vylíhnou brouci. Pouze druhy, které se vyvíjejí v odumřelém dřevě, mohou tzv. otočit - to znamená, že vylíhlé brouky neusmrtí, ale počkají, až se spáří a nakladou do dřeva v líhni další vajíčka. Vzhledem k dlouhému vývoji tesaříků je také jasné, že v každém napadeném dřevě může být několik generací larev, takže se dospělí brouci líhnou několik let po sobě, jak larvy postupně dorůstají.
Chovám dva sklípkany - druh Brachypelma vagans a Brachypelma boehmei. Nyní bych jim potřeboval vyměnit substrát, ale nevím, jak je přemístit, sklípkan B. vagans je dosti vzteklý a nedá se vzít na ruku jako dříve... Jára P.
Než odpovím na vlastní dotaz, zopakuji upozornění, na které už jste možná zapomněli. Jára nás totiž prosí, abychom jeho dopis neuveřejňovali a odpověděli mu osobně. Přestože jsme již mnohokrát vysvětlovali, že to není v našich silách - kdybychom odpovídali na každý dopis, už bychom nestačili dělat časopis. Dotazy, na které odpovídáme, vybíráme tak, aby naše odpovědna byla co nejpestřejší, a hlavně zajímavá pro všechny naše čtenáře. A protože sklípkani dnes patří mezi velice rozšířená zvířata chovaná v domácnostech, může mít podobný problém celá řada našich čtenářů.
A teď již tedy k manipulaci s útočným jedincem. Sklípkani rodu Brachypelma jsou vyhlášeni svou mírumilovností a neútočností (kdykoliv vidíte v nějakém filmu sklípkany, bývají to právě druhy tohoto rodu). Výjimka však potvrzuje pravidlo a právě druh B. vagans bývá dosti agresivní. Obvykle útoky jen předstírá, jsou však známy případy, kdy svého chovatele opravdu kousl. Není jedovatý, ale jeho kousnutí je značně bolestivé, je tedy vhodnější se mu vyhnout.
Při manipulaci s dospělými sklípkany je proto nutná opatrnost. Pokud se pavouk nechce nechat vzít na ruku, není problém mu do terária podstrčit nějakou hlubší krabičku, nejlépe neprůhlednou, a do ní ho opatrně delším klacíkem či špejlí zahnat. V neprůhledné krabičce je tma, pavouk se v ní proto rád ukryje. I s krabičkou (zavřenou) ho pak můžeš přenášet, kam potřebuješ. Prázdné terárium snadno vyčistíš, vyměníš substrát a pavouka do něj můžeš zase vrátit.