Ropucha zelená je rozšířena především v západní Asii, odkud na východ zasahuje do Střední Asie, na západ pak až do východní Francie, jižního Švédska a na jihu do Itálie, na Korsiku a Sardinii. Vyskytuje se také v severní Africe. Původně byla obyvatelem stepi, člověk jí zemědělskou činnosti připravil další vhodné prostory. U nás, kde je místy hojná, ji v jarní době uslyšíte po setměni z tůněk a nádrží v zahradách a parcích. Hlas samečka ropuchy zelené zní jako dlouhý trylek kanára nebo cvrčení cvrčka. Ropucha zelená dorůstá délky až 10 cm, obvykle však bývá menši, zejména sameček. Brzy zjara klade samice na vodní rostliny v mělké vodě dvě šňůry tvořené 10 až 12 tisíci vajíčky, které jsou až čtyři metry dlouhé. Proměna pulců v žáby trvá 60 až 91 dnů. Potom malé žabky vodu opouštějí a žijí na souši, často na velmi suchých místech. Dospívají až ve čtyřech letech. Přes den se ropucha zelená ukrývá v děrách, pod kameny, ale také někdy v norách hlubokých až 30 cm, které si sama vyhrabává. Teprve po setměni se vydává na lov. Živí se hmyzem, žížalami, měkkýši a pavouky. Na zimu se ropuchy zelené zahrabávají do země nebo zalézají do puklin skal, děr apod. Zimují často v početných společnostech. Jako všichni naši obojživelníci jsou v poslední době ohroženy přeměnami životního prostředí, zejména vysoušením tůněk, znečišťováním malých vod, chemizací zemědělství i hojným užíváním pesticidů v zahradách a sadech. Výskyt ropuch je znamením dosud nenarušené rovnováhy v krajině. Je chráněná.
Sdílej
22. července 2001 • 16:06
