Levhart indický je velký poddruh levharta obývající Přední Indii od Himálaje až po mys Komorin a Barmu. Základní zbarvení je okrově žluté, s velkými, pravidelně utvářenými a řídce rozmístěnými rozetami jejichž otvůrky nejsou tmavší než žlutá srst v okolí. Černí (melaničtí) jedinci jsou poměrně častí. Samci jsou těžší a statnější než samice. Celková délka se pohybuje od 150 až po 240 cm, z toho asi dvě třetiny připadají na ocas, samice měří 130 až 190 cm. Hmotnost samce je 50 až 80 kg, samice 10 až 50 kg. Levhart je rychlý běžec, dobře šplhá po stromech i po skalách a nevyhýbá se ani vodě. Žije v pralese v buši, v savaně i ve stepi, v nížinách i v horách. Loví častěji za soumraku či v noci, ale i ve dne, a to velké savce. Nepohrdne však ani ptáky, hlodavci nebo plazy a obojživelníky. Někdy tvoří část kořisti domácí zvířata - psi, kočky, kozy, ovce a mláďata skotu. Dobře šplhající levharti vytahují úlovek nebo jeho zbytky do korun stromů, aby je chránili před hyenami, šakaly a supy. To dělají zejména levharti žijící v otevřené krajině. Levhart je samotář, jen v době rozmnožování se sdružuje do párů. V Africe, Indii a jihovýchodní Asii se samice rozmnožují v libovolnou dobu, na Dálném východě jen na jaře. V jednom vrhu bývají obvykle dvě až tři mláďata, vzácněji jedno nebo čtyři. Březost trvá tři měsíce.
Sdílej
23. července 2001 • 14:40
