Kolibříci: Kolibřík orlí

Kolibřík orlí je rozšířen od Kostariky na jih do Ekvádoru a severovýchodního Peru. Obývá husté lesy tropických oblastí od nížin při mořském pobřeží až do horských poloh ve výši 1700 m n. m. Dosahuje délky 13 cm, z čehož na dlouhý zahnutý zobák připadá 2,5 cm. Tento kolibřík je tvarem svého zobáku přizpůsoben sání nektaru z květů rostlin z rodu Heliconia. Nasává z jejich trubek vydatnou potravu jako sondou. Vedle nektaru se živí také drobným hmyzem, který sbírá z větví a listů. Zvláštní je, že při tom sedí, proto má dobře vyvinuté silné nohy, což je u kolibříků výjimka. Samice si po svatebním období buduje hnízdo a snáší dvě vejce. Sedí na nich sama po 17 dnů. O výchovu mláďat pečuje rovněž jen ona sama. Tohoto kolibříka je nesnadné se zmocnit a dopravit ho do zajetí, ale chytači ptáků vyzrají i na něj. Na vysoké tyče na mýtinách umístí skleněnou nádobku s umělým nektarem z medu a cukru a lákají kolibříky z okolí. Nebojácní ptáčci spoléhají na svou rychlost a přilétnou k návnadě sát sladkou šťávu. Lovci mají lepkavé vějičky, upevněné na dlouhém prutu. Malí ptáci se na ně snadno přilepí. Potom chytači vsunou jednotlivé kolibříky do jakýchsi látkových "košilek", které ptákům brání v pohybu. Pak je lovci naskládají vedle sebe do krabice. Tímto způsobem transportu kolibřici neztrácejí tolik energie a neporaní se. Přesto se musí cestou krmit sladkou štávou z násosky. Tak mohou kolibříci bez újmy na zdraví cestovat i do jiných světadílů.