Zmije růžkatá je rozšířena hlavně na Balkáně, ale zasahuje odtud až do jižního Rakouska a severní Itálie, do Malé Asie a do Zakavkazí. Byla prý zastižena až na jihozápadní Sibiři a běžně se vyskytuje na Kykladských ostrovech. Je popsáno pět poddruhů, které se výrazně liší zejména zbarvením. Zmije růžkatá je poměrně malá, měří 65 až 80 cm délky, samci jsou větší než samice a mohou dosáhnout délky až 90 cm. Typickým znakem je 3 až 5 mm vysoký "růžek" na špičce čenichu, měkký a pokrytý šupinkami. Nevelká zmije růžkatá patří k nejnebezpečnějším evropským zmijím, její uštknutí může být smrtelné, neužije-li se včas sérum. Riziko je tím větší, že není plachá, ve dne se ráda vyhřívá a žije i v blízkosti lidských obydlí. Dává přednost suchým oblastem, ale vyskytuje se i na březích jezer a řek a výborně plave. Žije i na hřbitovech, ve větších zahradách, na okrajích lesů a v horách vystupuje až do výše 2 000 m n. m. V létě je aktivní po setmění, na jaře a na podzim i ráno po východu slunce. Zimu přespává v úkrytech podle podmínek po dva až šest měsíců. Mláďata loví stejně jako jiné mladé zmije hlavně malé ještěrky, dospěli jedinci se živi hlavně drobnými hlodavci. Novorozená mláďata jsou dlouhá 16 až 23 cm. Na území bývalého SSSR je chráněna zejména v Boržomské rezervaci a je vedena v Červené knize.
Sdílej
23. července 2001 • 15:30