Podkornatka žíhaná patří do čeledi slimákovitých (Limacidae). Tělo lezoucí podkornatky je dlouhé 6 až 7,5 cm a poměrně štíhlé. Nápadný je velký krevní sinus ve tvaru podkovy na hřbetě tohoto plže, v němž se zdržuje krevní tekutina zředěná vodou. Základní zbarveni je šedohnědé s narudlým nádechem. Středem těla se táhne světlý pruh, další dva pruhy jsou na bocích. Na štítu bývají tři tmavší podélné pruhy. Chodidlo je jednobarevné, světlé. Jako u jiných plžů í u podkornatky je zbarvení velmi proměnlivé, často najdeme jedince téměř jednobarevné, bez jakékoli kresby. Sliz je bezbarvý. Podkornatka obývá vlhké listnaté a smíšené lesy. Zdržuje se především na stromech nebo na lesních skalkách. Za deštivého počasí vylézá i značně vysoko do korun stromů. Jak jméno ukazuje, můžeme ji často zastihnout pod kůrou nebo v různých dutinách, leckdy i více jedinců pohromadě. Živí se převážně lišejníky, houbami a zelenými částmi rostlin. Je rozšířena od Britských ostrovů až po západní části bývalého SSSR, zasahuje do Skandinávie a na Island a na jih až k hranicím Řecka. Na našem území je poměrně hojná. Vykytuje se pouze v pahorkatinách a v horských oblastech, nížinám a suchým biotopům se vyhýbá. Zaměnit ji můžeme hlavně za mladé jedince slimáka největšího a slimáka popelavého nebo za plžici vroubenou, eventuálně plžici štíhlou. Vždy však ji poznáme podle krevního sinu na hřbetě a podle měkké, po dotyku rychle vlhnoucí pokožky. Jako žádný z našich plžů ani ona není nijak chráněna.
Sdílej
24. července 2001 • 19:01