Macrocheles glaber (české jméno nemá) je druh u nás velmi hojný. Samičky tohoto druhu se velice často vyskytují na všech druzích našich chrobáků. Jsou rezavě hnědé, asi 0,8 mm dlouhé. Jsou to draví roztoči, kteří se živí larvami much žijících ve výkalech a hnoji. Mají proto značný hygienický význam a již několikrát posloužili k biologickému boji proti nežádoucímu hmyzu. Mouchy ovšem žijí jen v látkách, které mají určitou vlhkost a přiměřené stáří, tedy kvality, které vyhovují i chrobákům. Jakmile se podmínky prostředí začnou měnit, nastává stěhování. Také neoplodněné samičky roztočů vyhledávají brouky, kteří odlétají na jiná příhodná místa. Roztoči se tak dostanou na nové lokality s vhodnými podmínkami. Z neoplodněných vajíček roztočů se líhnou jen samečkové, jejichž vývoj je tak rychlý, že mohou oplodnit vlastní matku, takže i jediná samička může založit nové pokolení. Volba nosiče je v tomto případě neobyčejně výhodná. Macrocheles glaber je pro nás zajímavý i tím, že ho roku 1860 popsal brněnský akarolog J. Müller. Vztah tohoto druhu k chrobákům je čistá foresie. Příbuzný Macrocheles muscaedomesticae se však dává přenášet mouchami, jejichž vývojovými stadii se živí - u něho tedy nejde o foresii, ale o vztah zvaný syllestium. Jak je vidět, i druhy blízce příbuzné mohou mít ke svým nosičům vztahy velice rozdílné.
Sdílej
26. července 2001 • 15:32
