Ježovka obecná přísluší do čeledi Strongylocentridae z řádu Camarodonta, rozšířené hlavně v chladných a mírných mořích severní polokoule. Je to jeden z nejhojnějších a také hospodářsky důležitých druhů evropských moří, žije však i v severní části Tichého oceánu a ve všech cirkumpolárních mořích. Je hojný v pobřežním pásmu, ale žije i v hloubce 1000 m, a to na nejrůznějším podkladu. Barevně je tento druh značně proměnlivý, někdy je jednobarevný, jindy mívá na olivovém, zeleném či šedohnědém podkladě růžové nebo fialové pruhy. Roste velmi pomalu, sledovaní jedinci dorostli za šest let jen 6 cm v průměru (schránky). Ostny jsou poměrně krátké, tenké a ostré a velmi početné. Druh je převážně býložravý, ohlodává zárosty mořských řas nebo jiných rostlin.
Ježovka se místy vyskytuje ve velkých množstvích a je důležitou složkou potravy mnoha mořských živočichů, zejména kalanů a některých ryb. Protože žije v pobřežním pásmu, ocitá se často za odlivu na suchu a pak se stává kořistí polárních lišek nebo ptáků. Někde se loví i pro potřeby člověka, vaječníky ježovek jsou oblíbenou pochoutkou. Daleko důležitější je však příbuzný druh větších rozměrů. Strongylocentrotus franciscanus, největší z celého rodu a dosahující průměru schránky až 16 cm. Tento druh, hojný u kalifornského pobřeží, se loví a jeho jikry se zpracovávají průmyslově. Ježovka obecná klade velký počet vajíček do vody, kde se z nich líhne plovoucí larva echinopiuteus. Je asi 1 mm velká a po složitém vývoji se z ní vyvine stejně velká mořská ježovka.
Sdílej
7. srpna 2001 • 16:30
