Mravenec pařezový se od ostatních lesních mravenců pozná velmi snadno - je totiž daleko světlejší. Celá hlava i hruď je cihlově červená, bez jakýchkoliv skvrn. Dělnice dosahuje velikosti 3.5 až 9 mm. Celé tělo je hustě porostlé žlutými štětinkami. Na rozdíl od jiných druhů lesních mravenců má tento druh hnízda malá, čítající jen 8 až 10 tisíc jedinců. Bývají na okrajích lesů, u pařezů nebo pod kameny a mají jen malou vnější stavbu z velmi jemného materiálu, nejčastěji z drobných rostlinných úlomků, listů a stébel trav. Často jsou do stavby zabudovány trusinky velkých housenek. Nová kolonie vzniká tak, že samička vnikne do hnízda mravence otročícího, usmrtí samičku a ujme se sama její funkce. Za pomoci cizích dělnic vychová první dělnice vlastní. Jak dělnice z původního hnízda vymírají, postupně je nahrazuje nové se rodící potomstvo královny - vetřelkyně. Mravenec pařezový žije ve střední a severní Evropě, v jižní a západní Evropě se nevyskytuje. Hojně je rozšířen na Sibiři, a to až k polárnímu kruhu. Žije i v Mongolsku a v severozápadní Číně. U nás je tento druh místy hojný (např. na Děčínsku), jinde docela chybí (např. v Českém ráji). Na rozdíl od předchozích druhů nemá mravenec pařezový zvláštní význam při ochraně lesa, ač se živí podobně jako jiní lesní mravenci. Slabé kolonie však nepotřebují tolik kořisti, a proto neovlivňují složeni hmyzí zvířeny v okolí svého mraveniště.
Sdílej
7. srpna 2001 • 17:03