Meganeura (české jméno nemá) bývá často označována za živoucí fosílii. To proto, že se tato pravážka od svého vzniku, k němuž došlo na přelomu devonu a karbonu, do dnešních dnů příliš nezměnila. Ubylo jí hlavně na velikosti, protože impozantních 75 cm v rozpětí křídel už nikdy později vážky nedosáhly. Mezi představiteli života mladších prvohor zastupuje meganeura velkou skupinu hmyzu, která v té době jako první z celé živočišné říše dokázala proniknout i do vzduchu. S ohledem na množství nepřátel z řad dravých členovců, obojživelníků a v neposlední řadě i úspěšně se vyvíjejících plazů byl útěk do vzduchu vlastně účinnou obranou.
Během karbonu došlo v důsledku příznivého podnebí k bouřlivému rozvoji nejenom různých skupin hmyzu (švábů, kobylek, jepic a později i brouků), ale i dalších skupin suchozemských členovců. Hojní byli v té době již štíři, pavouci a stonožky. Meganeura nebyla ve své neobvyklé velikosti osamocená. Jiným podobným obrem mezi bezobratlými byla karbonská mnohonožka Arthropleura, jejíž 150 cm dlouhé tělo si jen stěží dovedeme představit. Vedle namátkou vyjmenovaných zástupců žily v mladších prvohorách ještě další skupiny hmyzu, které však vymřely, a známe je proto jen z jejich fosilních nálezů. Mezi ty pozoruhodné patří představitelé pramřížonervých, kteří měli šest křídel.
Sdílej
8. srpna 2001 • 19:10
