Seymouria (české jméno nemá) byl podivuhodný obratlovec, o jehož systematickém postavení se vědci dohadovali více než sto let. Nemohli se totiž shodnout, jedná-li se o obojživelníka či plaza. Většina přikládala větší význam jeho plazím znakům, a považovala ho proto za primitivního plaza. Spor byl ukončen teprve nálezem pozůstatků fosilních larev tohoto živočicha se zachovanými žábrami. Po tomto zjištění bylo jasné, že seymouria je vysoce organizovaný obojživelník. Byl to dravec s ještěrovitým, přibližně 60 cm dlouhým tělem, který žil na suché zemi. Jeho fosilní kostry byly nalezeny v Texasu v uloženinách spodního permu. Tito živočichové žili před 270 milióny let.
Seymouria patří do skupiny živočichů, o nichž dlouho panovalo přesvědčení, že tvoří přechod mezi obojživelníky a plazy. Teprve později se ukázalo, že jsou potomky staré karbonské skupiny, která sice stála při zrodu prvních plazů, ale brzy se od té hlavní vývojové linie odštěpila.
Vývojový proces přeměny obojživelníka v plaza byl ovlivněn měnícím se klimatem. Ke konci karbonu se z vlhkého měnilo v sušší a v permu už převládalo suché. Některé rody krytolebců se včas s těmito změnami dokázaly vypořádat a nedostatek vody jim nevadil. Pokožka jejich těla zrohovatěla, až vytvořila krunýř chránící tělo před vypařováním vody. Vajíčka už nesnášeli do vody, ale zahrabávali je do vlhkého písku nebo pod listí. Zkrátka život se stěhoval trvale na souš.
Sdílej
8. srpna 2001 • 19:13
