Solenodonsaurus (české jméno nemá) patří k nejstarším známým plazům. Žil ve svrchním karbonu, tedy v době před 300 milióny let. Obýval močálovité pralesy, které v té době rostly i u nás, kupříkladu na Plzeňsku. Jeho fosilní kostry však byly nalezeny i na jiných místech Evropy a také v Americe. Jako obživa mu sloužily larvy hmyzu a drobní členovci.
Solenodonsarus je příslušníkem starobylé skupiny drobných primitivních plazů, kteří jsou známi od svrchního karbonu. Jejich původ paleontologové odvozují od vysoce organizovaných obojživelníků, od nichž se oddělili v období spodního karbonu. Celá tato skupina primitivních plazů - kotylosaurů - jeví ještě značnou příbuznost s obojživelnými krytolebci. Nalezneme mezi nimi jak drobné, tak později i velké a těžkopádné plazy. Zvětšení váhy a pohyb po suché zemi, při kterém nebylo již tělo nadlehčováno vodou, vedly k celé řadě změn na kostře, a to zejména ve stavbě ramenních a pánevních pletenců a končetin, ve struktuře obratlů a v anatomii lebky. Přestože tato skupina vymřela již ve středním permu, stala se základem mnoha dalších forem plazů, které se úspěšně vyvíjely v následujících druhohorách.
Sdílej
8. srpna 2001 • 19:14
