Mochna husí. Má pětičetné květy se žlutými korunními plátky. Je to rostlina nízká, s plazivými, až 1 m dlouhými, často kořenujícími lodyhami. Nejcharakterističtějším rozlišovacím znakem tohoto druhu jsou přetrhovaně lichozpeřené listy se zubatými lístky, na rubu a někdy i na líci stříbřité od hedvábně lesklých chlupů.
Je to vytrvalá bylina. V zemi má silný, někdy téměř hlíznatý vícehlavý oddenek. Listy jsou až 20 cm dlouhé s 13 až 21 lístky délky až 3 cm. Z úžlabí lodyžních listů vyrůstají na dlouhých stopkách jednotlivé květy: velikosti 2 až 3 cm v průměru. Plody - nažky - jsou černohnědé, až 2 mm dlouhé, maximálně po 30 z jednoho květu.
Do Československa, stejně tak jako téměř po celém světě, se mochna husí rozšířila z jihovýchodní Asie. Dnes je zcela běžná od nížin až do podhůří. Kvete od konce května až do srpna a září, ojediněle až do prvních mrazů. Je to rostlina rumištních stanovišť - okrajů cest, příkopů, vodních břehů, pastvin a vesnických návsí, snáší i určité zasolení půdy. Místa jejího výskytu byla skutečně husími pastvinami, jak dosvědčují i různé lidové názvy, například "husí mýdlo".
Mochna husí je zejména na vlhčích půdách a v zahradách někdy dosti obtížný plevel. Je to však také rostlina léčivá (nať, případně kořen) s protikřečovými a protizánětlivými účinky: koupele hojí rány. Oddenky jsou jedlé, z mladých výhonků lze připravit salát.
Sdílej
8. srpna 2001 • 19:22
