Bombarda. Mohutná krátká hlaveň, užší komora, trámové lože, takto by se dala ve stručnosti charakterizovat středověká obléhací bombarda.
V počátcích se hlaveň této zbraně vyráběla skováváním železných pásů s následným příčným stažením mohutnými širokými prstenci. Novější technologie již dovolily odlévat hlaveň do forem zakopaných v zemi a umístěných nastojato. Pásy, případně řetězy přitahovaly hlaveň k trámovému loži, které se opíralo o jakýsi zpola zakopaný rošt. Tento rošt rovnoměrně tlumil zpětný ráz vyvolaný výstřelem.
Obsluha bombardy bývala chráněna proti dotěrným nepřátelským šípům a střelám dřevěným zátarasem s výstřelnými vraty. Rychlost střelby nebyla nikterak velká vzhledem k mohutnosti kamenné koule a opětovnému složitému nabíjení zepředu.
Při obléhání hradu Karlštejn Pražany v roce 1422 stálo vedle velkých vrhacích praků i několik bombard. Vzdálenost ke zdem hradu byla odhadnuta na 200 až 500 metrů, rychlost střelby (kadence) se pohybovala kolem šesti až sedmi výstřelů za den. Výsledek nebyl podle dobových zpráv veliký, i když rozměry použitých děl byly víc než úctyhodné.
Ráže až 850 mm, potvrzený dostřel 500 m.
Sdílej
4. září 2001 • 15:06