Bukovinec osladičovitý. Do rodu bukovinec z čeledi osladičovitých patří kapradiny střední velikosti (15 až 40 cm) s plazivým oddenkem a nepřezimujícími, dlouze řapíkatými listy.
Bukovinec osladičovitý má jednotlivě (nikoliv v růžici) vyrůstající listy délky od 10 do 40 cm. Řapíky listu jsou žluté, roztroušené plevnaté. Čepel je stejně dlouhá jako řapík, případně o něco málo kratší. Je výrazně žlutozelené až světle zelené jasné barvy. V obrysu je listová čepel trojboce vejčitá, dlouze zašpičatělá. Je jednoduše zpeřená, s peřenolaločnými vstřícnými lístky. Na rubu lístků se vprostřed léta na postranních žilkách objevují okrouhlé výtrusnicové kupky. Nápadným znakem bukovince osladičovitého, podle něhož jej lze rozpoznat na první pohled, je nejspodnější pár lístků listové čepele: není větší než vstřícné páry ostatní a oba lístky jsou výrazně obráceny směrem dolů.
Bukovinec osladičovitý je - jak napovídá jméno - rostlinou bukového vegetačního stupně v podhůří, vyšších pahorkatinách a horách, ale neznamená to, že roste jen v bučinách. Spíše typičtější je jeho výskyt na vlhkých a stinných lesních místech - na prameništích a u potoků. Proto je pro lesníky ukazatelem (indikátorem) vlhkého až mokrého stanoviště. Na výše popsaných místech je v celém Československu celkem dost hojný, zejména v pohraničních horách a v Karpatech.
Sdílej
12. září 2001 • 16:24