Bukovinec kapraďovitý. Rod bukovinec z čeledi osladičovitých má v československé květeně celkem tři druhy. Nejhojnější z nich je bukovinec kapraďovitý.
Bukovinec kapraďovitý má pod zemí tenký, černý a lesklý oddenek, z kterého vyrůstají jednotlivé nepřezimující listy délky od 20 do 40 cm. Jejich žluté, naspodu plevnaté řapíky jsou asi dvakrát až třikrát delší než.listová čepel. Podle svěže světle zelené listové čepele se bukovinec kapraďovitý pozná na první pohled od ostatních kapradin. Čepel, dvakrát zpeřená, má v obrysu tvar rovnostranného trojúhelníka. Nejspodnější dvojice vstřícných lístků je nápadně větší než lístky ostatní. Výtrusnicové kupky jsou oválné a jsou zcela bez ostěr (blanitých obalů).
Tato kapradina se nejčastěji vyskytuje v lesích. Roste v polostínu až ve stínu, v humózních půdách, spíše na vlhkých stanovištích. Na vápenných půdách se bukovinec kapraďovitý vyskytuje zřídka. (Na vápencovém podkladu roste vzácnější, tužší a šedozelený bukovinec Robertův - Phegopteris Robertiana.) Pro lesníky je bukovinec kapraďovitý ukazatelem dobrých lesních půd. Po celém Československu, od nížiny až do hor, je tento druh celkem dost hojný.
Sdílej
12. září 2001 • 16:25