Kapradina laločnatá. Do rodu kapradina z čeledi osladičovitých patří statné rostliny se silným plazivým oddenkem a hustým svazkem velice ozdobných dlouhých listů, které na zimu neusychají, ale zelené přezimují.
Kapradina laločnatá má listy dlouhé až přes 1 metr. Jejich řapík je tlustý přes půl centimetru, 5 až 20 cm dlouhý, pokrytý červenohnědými plevami různé velikosti. Listová čepel je výrazně delší než řapík. V obrysu je úzce kopinatá, naspodu k řapíku zúžená. Je temně zelená, tuhá až skoro kožovitá, na líci lysá, téměř lesklá, na rubu jen drobně plevnatá. Listová čepel je dvakrát zpeřená, s velkým počtem (30 až 45) jařem, jejichž lístky jsou dole vstřícné, nahoře na listu střídavé. Lístky jsou osinkatě zubaté, tvarem kopinaté, opět zpeřené do šesti až 20 párů lístečků. Lístečky jsou špičaté, délky kolem 1 až 1 '/s cm. Nejspodnější horní lísteček je vždy výrazně (až dvakrát) větší než ostatní: to je velmi význačný rozlišovací znak této kapradiny. Výtrusnicové kupky jsou velké, s okrouhlou a vytrvalou tuhou ostěrou.
V Československu je kapradina laločnatá nejčastější v horách - českých pohraničních i v Karpatech, jinde je dost vzácná. Je to druh dobrých humusových půd s dostatečnou vlhkostí, snášející i značné zastínění. Proto jsou jeho nejobvyklejšími stanovišti horské jehličnaté lesy.
Sdílej
12. září 2001 • 16:28