Pérovník pštrosí. Kdybychom měli rozhodnout, která z našich československých kapradin je nejozdobnější, asi bychom tento titul přiznali pérovníku pštrosímu. Jediný zástupce svého rodu v naší květeně patří i k našim nejstatnějším kapradinám. Je jednou z našich tří osladičovitých s dvěma odlišnými typy listů.
Ze šupinatého oddenku délky až přes půl metru vyrůstá u pérovníku pštrosího bohatý trs listů podoby velikého, kruhovitého a trychtýřovitého koše. Listy dorůstají délky až přes 1,5 metru, řapík mají velice krátký, v mládí žláznatě plstnatý. Listová čepel je jasně zelená, podlouhlá, naspodu postupně zúžená, k druhému konci zašpičatělá. Je měkká, nepřezimující, jednoduše zpeřená. Lístky jsou zašpičatělé, peřeně laločnaté; ve 30 až 70 jařmech. Uprostřed trychtýřovitého koše zelených asimilujících listů (trofofylů) vyrůstají od začátku léta vzpřímené listy s výtrusnicemi (sporofyly), barvy zprvu zelenavé, později temně hnědé. Ty dorůstají délky přes půl metru, mají dlouhé řapíky a jsou jednoduše peřené v dlouhé, čárkovité, poněkud stočené úkrojky s četnými výtrusnicovými kupkami.
Pérovník pštrosí roste vzácně na březích lesních potoků od nížiny do hor. Je uveden na seznamu státem chráněných rostlin. Často se pěstuje v zahradách, parcích i na hřbitovech pro ozdobu.
Sdílej
12. září 2001 • 16:30