Eliška. Jde o odrůdu, která pochází z Německa. V roce 1879 ji na zámku Wilhelma u Cannstattu vypěstoval vrchní zahradník J. B. Müller a byla nazvána Herzogin Elsa (Vévodkyně Elsa) a pod tímto názvem ji také naleznete ve starších ovocnářských příručkách.
Stromy mají celkem malé koruny s převislými větvemi a daří se jim v hluboké živné půdě nižších poloh. Proti mrazu jsou vcelku odolné a strupovitostí netrpí. Plodí záhy po výsadbě a poskytují hojnou, i když ne každým rokem stejně vysokou sklizeň, neboť plodí střídavě. Drsná zelenavá až žlutavá slupka má po sobě četné světlé tečky, nahnědlé pruhy a často souvislou rez. Bílá rozplývavá dužnina je velmi šťavnatá, má velice sladkou, příjemnou kořenitou chuť. Hrušky se sklízejí ještě tvrdé, koncem září. Zhruba po čtrnácti dnech po sklizni dozrávají. Jde o podzimní odrůdu, která se musí také na podzim spotřebovat, neboť delším skladováním zhniličí. K přípravě kompotů jsou však tyto hrušky velice vhodnými plody a i jako stolní ovoce jsou výborné. Musí se však brzy spotřebovat.
Sdílej
12. září 2001 • 16:40