Seřaďovací návěstidla. V prostorách nádraží, kde se posunuje a zároveň zde projíždějí vlaky, musí být posun od jízd vlaků bezpečně oddělen. K tomu jsou seřaďovací návěstidla, která platí jen pro posun. Na kresbě A je staré seřaďovací návěstidlo čtvercového typu. Stojí u něho stará posunovací lokomotiva původní řady 35, později řady 312.3. Čeká u návěstidla zakazujícího posun, do nádraží totiž pravděpodobně vjíždí nebo z něj vyjíždí vlak. Obrázek B představuje terč jiného typu, ale téhož významu, tj. posun zakázán. Toto návěstidlo je z doby před sto lety. Vyskytovalo se na nádražích moravské trati Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice.
Na obrázku C je představeno návěští pozdější doby. Změnil se jen tvar terče, význam zůstává stejný - posun zakázán.
Pro velká seřaďovací nádraží, kde byly již dříve svážné pahrbky, se využívalo spádovištních návěstidel, která ukazuje obrázek D. Svými návěstmi "stůj", "rychle sunout", "pomalu sunout" prakticky řídila práci lokomotivy na pahrbku. U nás to bylo například v Ústí nad Labem. Až do výstavby kolejového areálu v Čierné nad Tisou se na ústeckém seřadišti dosahovalo největších dopravních výkonů u nás. Spádoviště patřilo původně Ústecko-teplické dráze, jedné z našich nejdůležitějších uhelných drah.
Sdílej
12. září 2001 • 17:55