Návěštní zvon a telefon. Poměrně značnou dobu se u nás v provozu používalo zvonkové návěštění jízd vlaků. Ze stanic jím dávali výpravčí návěsti hradlařům, hláskařům, závorářům atp. Pokyny zvonem byly závazné.
Základním prvkem systému byl návěštní zvon (A). Pod stříškou byl zvon 1 s kladívkem 2, uvnitř schránky pohon 3, elektromagnet 4, natahovací klika závaží 5 a závaží 6. Zvon byl uváděn do činnosti pomocí telefonu (B) zařízeného na zvonkové návěštění. Byl v dopravní kanceláři. Měl také zvonek 7, dále sluchátko 8, mikrofon 9, kliku induktoru 10, páčku k vyzvánění 11 a páčku pro zvonkové návěsti 12 (ta byla u strážníků trati zapečetěná).
Zvonkových signálů bylo mnoho, uvádíme jen některé (C): a - třikrát dva údery značily, že vlak pojede od začátku trati ke konci, b - vlak pojede od konce k začátku trati, c - zastavte všechny vlaky, d - vozy ujely, e - dvanáct úderů přesně ve 12 hodin značilo - nařiďte hodiny.
Zvonové návěštění bylo v některých staničních uzlech velmi zajímavé a mělo určité kouzlo. Aby se snadno rozlišilo, odkud návěst přichází, měly například sbíhající se tratě různě naladěné zvony. Například ve Staré Pace byly i tři zvony nad sebou. Tento systém návěštění zanikl během druhé světové války.
Sdílej
12. září 2001 • 19:26