Rašeliník Warnstorfův. Vyhledává světlé a vlhké rašelinné louky nižších i vyšších poloh, kde stoupá až do výšek nad 2500 metrů nad mořem (v Alpách). Často roste i na slatinách, tedy na půdách s vyšším obsahem minerálních živin, zvláště uhličitanu vápenatého, na které není příliš citlivý (na rozdíl od většiny rašeliníků). Jen velmi zřídka bychom jej našli na okrajích vrchovišť a lesních rašelin. U nás je poměrně hojný, stejně jako na celé severní polokouli, kde vynechává Maďarsko.
Rostliny jsou většinou štíhlé, drobné, nejčastěji růžové, červené nebo fialové, s malými zaoblenými lodyžními lístky a lichoběžníkovitými chlorocystami. Je dvoudomý. Samčí větve jsou ztlustlé a nápadné jsou temně červené tobolky. Je poměrně vzácně plodný, a jako většina rašeliníků se proto rozmnožuje i vegetativně, což je patrné zejména při rozšiřování celých koberců rašeliníků.
Tento druh ze subsekce Acutifolia netvoří výrazně odlišné formy a poměrně lehce jej poznáme podle fialové barvy a pravidelně řazených větevních lístků. Jenom někdy se mu podobají některé modifikace rašeliníku červeného, pocházející ze stejných lokalit (zde je nutné přihlédnout k rozmístění pórů na listech větevních). K zajímavostem patří u rašeliníku Warnstorfova i některé zvláštní formy, vznikající zmlazováním po častém kosení luk, které ovšem nepovažujeme za taxonomicky hodnotné.
Sdílej
9. března 2003 • 17:40
