Rašeliník tuhý. Druh rostoucí na sušších rašelinných loukách převážně ve středních a vyšších polohách, ještě ve výškách kolem 1 800 m nad mořem. Někdy zarůstá i vlhké příkopy a objevuje se i v okrajových částech vrchovišť (např. v Krkonoších a na Šumavě). U nás nepatři mezi hojné druhy a roztroušeně roste i po celé severní polokouli.
Vlastní rostliny jsou středně velké, převážně zelenohnědé, velmi hustě větvené a po utržení lámavé a rozpadavé. Lodyžní lístky, často nesouměrné a na špičce vždy zaoblené, dorůstají velikosti sotva 0,5 mm. Charakteristický je i tvar velmi malých chlorocyst (viz obrázek). Mimo to rašeliník tuhý dobře poznáme již v terénu podle hustých svazečků větví, které zcela obalují lodyžku a nikdy neodstávají. Rostlina tak působí mohutným dojmem, zvýrazněným navíc přítomností několikavrstevné svrchní části lodyžky (hyalodermu). Toto je i charakteristický znak celé subsekce Rigida, zahrnující kromě tohoto druhu ještě rašeliník těsný, který u nás dosud nebyl nalezen, přestože jeho výskyt např. v Jizerských nebo Krušných horách není podle některých autorů zcela vyloučen. Rašeliník tuhý je dvoudomý a jen velmi vzácně plodný (tvoří tobolky s výtrusy).
Sdílej
9. března 2003 • 17:42
