Písmo. Aby se lidé mohli po legendárním zmatení jazyků při stavbě babylonské věže lépe dorozumívat, muselo být vynalezeno písmo a abeceda. Původně se člověk snažil druhému vyjádřit své sděleni obrázkem nebo kresbou, a tak se zrodilo písmo obrázkové. Pravděpodobně to bylo v Mezopotámii, n8kdy před šesti tisíci roky. K rychlejšímu záznamu byly obrázky postupně zjednodušovány a stylizovány, čímž vzniklo písmo klínové. Psalo se pisátky na hliněné destičky, které byly někdy vypalovány. Egypťané si vytvořili písmo hieroglyfická, která se znamenitě vtesávalo do chrámových stěn. Z obrázkového písma se v n8kterych oblastech vyvinulo písmo "slovní", kde obrázek znamenal určité slovo. V souladu s řečí národů se začaly zapisovat slabiky, souhlásky a skupiny souhlásek. Takové hláskové písmo se souhláskami i samohláskami zavedli staří Řekové. Řecké starověká písmo odpovídalo jakési "velké abecedě". Římané mu později dali svůj vlastní tvar a protože mluvili latinsky, říkáme mu latinka. Ve slavnostní podobě ho najdeme na různých historických památkách, avšak pro praktické "lidové" psaní se přizpůsobilo přirozenému držení ruky, čímž vznikla kurzíva. Národy si latinku postupně upravily podle svých potřeb. U nás například mistr Jan Hus zavedl háčky a čárky.
Sdílej
9. března 2003 • 17:48
