Nebýt odvážných konstruktérů, jako byli bratři Wrightové či Otto Lilienthal, člověk by nikdy nevzlétl k obloze. Překvapivě i dnes, po více než století, potkáte podobné průkopníky letectví. Jedním z nich je Švýcar Yves Rossy, kterého právem můžeme nazývat tryskovým Ikarem.
Yves Rossy je vskutku neuvěřitelný člověk. Má za sebou bohatou kariéru bojového i civilního pilota a výčet sportů, jimž se aktivně věnuje, připomíná encyklopedii adrenalinových aktivit. Jeho největší vášní a životním koníčkem je však stavba a testování letounu, součástí jehož konstrukce je samotné tělo pilota.
V roce 1979, ve svých dvaceti letech, se Rossy stal vojenským pilotem švýcarského letectva. Létal na strojích Hawker Hunter, Northrop F-5, ale převážně na nadzvukovém bitevníku Mirage III, což dodnes považuje za vrchol své letecké kariéry. V roce 1988 z armády odešel a vstoupil do služeb civilních aerolinek Swissair, kde létal na strojích McDonnell Douglas DC-9 a Boeing 747. Profesionální leteckou kariéru ukončil v roce 2000. Ovšem ani ve volných chvílích se Rossy neobešel bez létání. K jeho koníčkům mimo jiné patří pilotování historických letounů či seskoky padákem.
Sportem k rekordům
Ale jak už jsem zmínil na začátku, sportovních koníčků má Yves Rossy nepřeberné množství. V roce 1991 spojil některé z nich v multisportovní akci, kdy během jediného dne absolvoval jedinečný maratón aktivit. Den zahájil v práci pilotováním dopravního letounu DC-9. Poté vyrazil na motocyklu do hor, kde na ledovci nejprve obul snowboard a když se dostatečně vyřádil, přezul na lyže. Po sjezdovce zdolal přírodní horolezeckou stěnu a naskočil na paraglidové křídlo. Po přistání nasedl na horské kolo, na němž dojel k mostu, kde si cvičně skočil bungee jumping. Následovalo pilotování helikoptéry, jejíž řízení Rossy posléze předal kolegovi, aby si mohl skočit padákem. Na zemi už na něj čekala divoká ledovcová řeka. Část sjel na raftu, část v kajaku. Že by to už stačilo? Nikoliv Rossymu! Ještě nestihl oschnout a už vyrazil na okruh v závodním automobilu. Následovalo rogallo, běh (a to naboso), vodní lyže, wakeboarding a závodní motorová loď. Je to někomu málo? Zkuste jej překonat!
Tryskový sen
Po skončení aktivní služby coby pilot dopravního letounu, upnul se Yves Rossy k novému cíli - zkonstruovat křídla s tryskovým pohonem. První velký problém, na nějž narazil, byla velikost motorů v poměru k jejich výkonu. Bylo třeba vyvinout natolik malý a výkonný motor, aby jej bylo možné zakomponovat do křídla a zároveň aby pilota bezpečně unesl. To se po usilovné práci povedlo a počátkem roku 2003 bylo křídlo se dvěma motory na světě. Objevil se však další problém. Křídlo nebylo dostatečně pevné. Celý následující rok proto vynálezce věnoval zdokonalení nosné konstrukce křídla. Odpovědí byla kevlarová tkanina. Den prvního letu před veřejností připadl na leteckou show v Al-Ainu (Spojené Arabské Emiráty). Po výskoku z letounu a marné snaze ovládnout křídlo se Rossy dostal do vývrtky, křídlo uvolnil a rozevřel padák. Křídlo se pádem z velké výšky rozbilo.
Pády a úspěch
Neúspěch pro vynálezce neznamenal konec, ale naopak povzbuzení k nové práci. Další rok vylepšoval především stabilitu konstrukce a v roce 2005 uskutečnil dva úspěšné lety. Třetí zkušební let pro něj dopadl téměř tragicky, když jím během přistání poryv větru praštil o zem. Naštěstí to vážněji odneslo opět jen křídlo.
V následujícím roce přidal Rossy ke dvěma původním motorům další dva, čímž dramaticky zvýšil výkon stroje i jeho stabilitu a manévrovatelnost. Všechny tyto vlastnosti přispěly také k bezpečnosti. V listopadu 2006 vzlétl vynálezce s novým strojem a úspěch byl tentokrát velký. Let trval 5 minut a 40 sekund a poté Rossy bezpečně přistál na padáku i se strojem na zádech. Teď už zbývalo jen se s novým vynálezem představit veřejnosti. Tři měsíce dobrodruh trénoval na jihu Španělska výskoky z letounu s křídlem na zádech, rozevírání křídla i samotné přistávání.
Jet-man nad městem
V dubnu letošního roku se Yves Rossy vrátil do rodné Ženevy jako vítěz. Ve výšce čtyř tisíc metrů nad městem vyskočil ze sportovního letounu, po chvilce volného pádu zmáčkl tlačítko k roztažení křídel, do třiceti sekund stabilizoval let a zažehl motory. Ženevané zvedli oči k obloze a v dálce jako nepatrné smítko uviděli svého statečného krajana, Jet-mana, snílka Yvese Rosse, tryskového Ikara moderní doby.
Technická data křídla
Celkové rozpětí křídel: 3 m
Centrální část: 1,6 m
Výklopná část křídel: 70 cm
Hmotnost s plnou nádrží: 45 kg
Hmotnost s prázdnou nádrží: 35 kg
Počet motorů: 4
Typ motorů Jet-Cat P200
Zažehnutí motorů: 25 s
Palivo: letecký benzin s 5% příměsí oleje
Rychlost: až 300 km/h
Stoupání: 330 m/min při 180 km/h
Maximální doba letu: 6 min
Webové stránky
Oficiální internetové stránky vynálezce Yvese Rosse najdete na adrese Kromě aktuálních informací o letci zde najdete fotografie a videa letů.
Druhý Jet-man
Podobným leteckým šílencem jako je Yves Rossy je Rakušan Felix Baumgartner, který se věnuje base-jumpingu. Kromě toho létá pod sponzorskými křídly Red Bullu na podobném stroji jako má Rossy. Webové stránky pilota najdete na adrese
Mýtický letec
Mýtického letce Ikara zná většina lidí daleko lépe než jeho otce Daidala. Přitom Ikaros se proslavil pouze a jen tím, že letěl, spadl a zabil se. Skutečným vynálezcem i z našeho pohledu zalétávacím pilotem křídel byl právě Daidalos. V řecké mytologii mu patří pověst největšího stavitele a vynálezce své doby, který kromě jiného postavil i pro krále Mínóse na ostrově Kréta slavný Labyrint, v němž král choval krvežíznivého Mínotaura. Král byl ale nevděčník a Daidala i s jeho synem nechtěl z ostrova propustit. Daidalos proto sestrojil dva páry křídel z ptačích per pospojovaných voskem a společně s Ikarem se pustil přes moře. Před letem Ikara důrazně upozornil, aby nelétal moc vysoko ke slunci, aby se mu vlivem žáru vosk z křídel neroztekl. To ale, jak všichni víme, Ikaros nedodržel, zřítil se a stal se (alespoň v legendě) první obětí letecké katastrofy v dějinách lidstva.
