UFO k sobě již šedesát let váže zájem lidí. Ve smyslu svého pravého významu (neidentifikovaný létající objekt) prokazatelně existuje.
Spory vyvolává pouze jeho domnělý původ. Oslovili jsme představitele dvou organizací, které se na UFO dívají z odlišného pohledu. Skeptiky reprezentuje dr. Jiří Grygar, člen Akademie věd ČR, ufology pak Vladimír Šiška, vedoucího projektu Záře.
Jiří Grygar (skeptik)
Jaké záhady v poslední době řešili skeptici ve světě?
Nevím, zda termín "záhady" je v tomto případě dostatečně trefný. Nedávno jsem se vrátil z XIII. evropského skeptického kongresu. Přednesené referáty se týkaly zejména tzv. technofobie, což je všeobecně rozšířený strach veřejnosti z moderních technologií a vynálezů, jako jsou např. mobilní telefony, geneticky modifikované rostliny, jaderná energetika, radar či povinné očkování dětí. Tatáž veřejnost se naopak klidně léčí homeopatiky, odrušuje doma patogenní zóny, navštěvuje astrology, kartářky či univerzální léčitele a věří tomu, že američtí astronauti nikdy nepřistáli na Měsíci nebo že věže Světového obchodního střediska v New Yorku spadly řízenou demolicí výbušninami, které do obou mrakodrapů předem nanosili agenti FBI.
Jakým způsobem probíhá analýza záhadných jevů z pohledu skeptika a k jakým závěrům se snaží skeptici při svém bádání dospět?
Všeobecně řečeno, skeptici se snaží při svých výzkumech opřít své závěry o důsledné uplatňování kritického skeptického myšlení, které je nejvíce rozvinuto v současných přírodních vědách, technice a matematice.
Jak velká část jevů zůstane nevyřešená?
Věda může málokdy tvrdit, že něco vyřešila beze zbytku. Obvykle to při bádání dopadá tak, že dosažené dílčí řešení vyvolá další otevřené otázky; obvykle těžší, než ty, na které se právě podařilo odpovědět. Věda je prostě otevřený systém, v němž platí jedna sloka známé písně Voskovce a Wericha: "Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní".
Jste členem organizace skeptiků, čím konkrétně se zabývá?
Český klub skeptiků SISYFOS vznikl v roce 1995 jako reakce řady vědců, pedagogů, novinářů, studentů a dalších na neuvěřitelný vzestup iracionality ve sdělovacích prostředcích. SISYFOS propaguje kritické skeptické myšlení a snaží se odhalit prohřešky proti němu, kterých se dopouštějí jak samotní šarlatáni a pavědci, tak také sdělovací prostředky, které těmto jurodivým poskytují kýženou publicitu. Výbor SISYFA pořádá na akademické půdě v Praze veřejné přednášky pod společným názvem "Věda kontra iracionalita".
Nejzajímavější přednášky pak vydáváme ve formě sborníků. Udržujeme také od počátku své činnosti velmi rozsáhlé webové stránky (www.sisyfos.cz) jak o našich aktivitách, tak také informace o světovém skeptickém hnutí. Od roku 1999 udělujeme na slavnostní ceremonii výroční ceny Bludné balvany SISYFA jednotlivcům a družstvům ve třech stupních (zlaté, stříbrné a bronzové) za "matení české veřejnosti a rozvoj blátivého způsobu myšlení". V roce 2001 jsme v Praze uspořádali X. kongres evropských skeptických organizací.
Můžete nám něco říci o vašem posledním bádání?
Nejvýznamnějším dílem poslední doby je nepochybně velký Skeptický slovník někdejšího předsedy SISYFA a předsedy naší medicínsko-biologické sekce Prof. MUDr. Jiřího Heřta, DrSc. To je dílo, které nám mohou závidět i v cizině. Je dostupné rovněž na našem webu. Předseda naší fyzikální sekce RNDr. Luděk Pekárek, DrSc. se zase významně podílí na posuzování údajných zdravotních rizik při provozu zamýšleného radaru v Brdech.
Jaký mimozemský život ve vesmíru považujete za reálný? Nedávno jsem četl, že na Marsu snad byly nalezeny baktérie.
Zpráva o baktériích na Marsu se zatím nepotvrdila, ačkoliv tam přistávací moduly kosmických sond téměř určitě zavlekly pozemské baktérie. Totéž již odedávna dělají i malé meteority, vymrštěné ze Země při dopadu velkých meteoritů na Zemi. Tyto drobné úlomky totiž v řadě případů nakonec skončily na povrchu Marsu a ve svém nitru na Mars doručily pozemské baktérie či spóry.
Zkušenost nás naučila, že díla přírody nesrovnatelně překonávají i naši nejbujnější fantazii. Je klidně možné, že jsme ve vesmíru sami, ale stejně tak můžeme tvrdit, že je vesmír životem dokonale promořen. Jak je to doopravdy, nikdo neví.
Vladimír Šiška (ufolog)
Jaké záhady v poslední době řešili záhadologové ve světě?
Spektrum záhad, které zajímají záhadology je velmi široké. Většinou jsou to témata, která klasická věda nemůže nebo nechce řešit. V prvním případě prostě nemá na vědecké zkoumání některých jevů nástroje (např. v případě UFO), v tom druhém prostě vědci existenci některých jevů popírají (např. známé kruhy v obilí).
Jakým způsobem probíhá analýza záhadných jevů z pohledu záhadologa a k jakému závěru se snaží záhadologové při svém bádání dospět?
Správný postup při badatelské činnosti by měl probíhat ve třech fázích. V té první je třeba shromáždit co nejvíce informací k danému jevu nebo záhadě. V druhé fázi je třeba, aby se ke shromážděným informacím vyjádřili odborníci. Například ke zdokumentovaném případu pozorování UFO by se mohl vyjádřit astronom, meteorolog, odborník z letectví apod. Teprve ve třetí fázi je možné učinit nějaké závěry. Zde je však třeba postupovat vylučovací metodou. V případě UFO je nutné postupně vyloučit všechny možnosti "přirozeného" vysvětlení, tedy meteory, letadla, diskotéková světla, balony a meteorologické sondy či podvod nebo hloupý vtip.
Ne vždy ale se podaří záhadu vysvětlit. Pokud nevysvětlíme např. případ UFO, neznamená to ještě, že v něm sedí malí zelení mužíčkové z vesmíru. Možných vysvětlení může být mnohem více, klidně nějaký dosud neznámý fyzikální jev, nebo třeba utajovaná vojenská technika.
Jak velká část jevů zůstane nevyřešená?
Vysvětlit se nám daří přibližně asi 40 procent ohlášených UFO. Zhruba polovinu hlášení musíme bohužel označit jako "UFO z nedostatku informací" - prostě nemáme dostatek ověřených informací k tomu, abychom mohli vyloučit známý jev. Zbývá asi šest až deset procent případů, které opravdu nelze vysvětlit. Ty pak označujeme za "pravá" UFO, čili neidentifikovatelné létající objekty.
U ostatních záhad je to trochu jiné, tam buď hledáme nějaký mechanizmus, vysvětlující daný jev, nebo spíše zůstáváme u sběru informací (to se týká např. historických záhad).
Máte svoji vlastní organizaci. Čím konkrétně se zabývá?
Projekt Záře (www.ufo.cz/zare) funguje již od roku 1992 a zabýval se zpočátku hlavně problematikou UFO, s níž máme asi největší zkušenosti. Jenže jsme všichni srdcem obecně záhadologové a ostatní záhady nám také nedají spát. A tak v projektu Záře řešíme i další záhady - problematiku kruhů v obilí, záhadu SHC (spontaneous human combustion, čili spontánní uhoření osob), historické záhady a i další témata. Věnujeme se výhradně našim domácím záhadám. Má to tu výhodu, že si lze snadno vše ověřit, zajet na místo, vyslechnout lidi, změřit, co je potřeba, či odebrat vzorky.
Můžete nám něco říci o vašem posledním bádání?
Letos 8. července jeden člověk natáčel seskok své kamarádky-parašutistky a náhodně zachytil rychle letící objekt, který za sebou zanechával stopu zkondenzované vlhkosti. Objekt spatřilo i několik dalších lidí. Zatím se nám nepodařilo najít vysvětlení k tomuto zajímavému případu.
Jedna pěkná záhada leží v depozitáři libereckého muzea. Je jí podivná sekerka, která byla nalezena v korytu řeky Nisy v Liberci. Opracováním a tvarem vypadá jako sekerka z doby kamenné, jakých se u nás již několik našlo. Je ale téměř z čistého železa (99,357% Fe)! Neobsahuje nikl a tím je vyloučeno, že by šlo o meteoritické železo. Kdo a kdy jí vyrobil?
Pěkné záhady skrývá i jihočeský hrad Zvíkov. Jeho nejstarší část, Hlízová věž (nazývaná též Markomanka) nejasného stáří prý kdysi sloužila pro uchovávání české (svatováclavské) koruny. V korunní síni této věže, tedy tam, kde koruna bývala, se dějí podivné věci: lidem se dělá nevolno, necítí se zde dobře, stávkují zde často elektronické přístroje či se náhle vybíjejí baterie. Jezdíme na toto místo pravidelně a pokoušíme se měřit nejrůznější veličiny.
Jaký je váš pohled na obvyklé představy o mužíčcích z Marsu?
Představy mimozemšťanů z Marsu si nechávám pro sci-fi, kterou ostatně velmi rád čtu. Záhadologové mají krédo: nechceme věřit, chceme vědět. Pokud bychom věřili na mimozemšťany v létajících talířích, nezkoumali bychom UFO a neohrožovali tak svou víru. My však chceme vědět, co se těmito jevy skrývá.
