Umělí společníci - Roboti nejen pro zábavu

Umělí společníci - Roboti nejen pro zábavu
Sdílej
 
Robotické výrobní linky slouží lidem už desítky let, ale roboti, coby lidští společníci, stále patří do světa fantastické literatury. Na jejich vývoji však velmi úspěšně pracují desítky vědeckých týmů po celém světě. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější projekty.


ASIMO


Za nejdokonalejšího společenského robota, který se uchází o víc než o roli pouhé figurky bavící lidi, je pokládán japonský ASIMO - Advanced Step in Innovative Mobility. Jeho předchůdce začala vyvíjet společnost Honda v roce 1986.
Už dvaadvacet let tedy tým vědců a techniků pracuje na jeho zdokonalování. ASIMO umí rozlišovat jednotlivé lidi a přivítat se s nimi. Dokáže vést jednoduchý rozhovor třeba o počasí. Může se samostatně spustit a jako jediný robot na světě umí sejít po schodišti. Také vykonává práci recepčního a pomůže vám s jednoduchými domácími pracemi.


ASIMO hovoří vlastním elektronickým hlasem. Byl naučen poznat deset osob, oslovuje je jmény a pouze s nimi jde tam, kam ony chtějí. Cizí člověk ho prostě nikam neodvede. Honda svého ASIMA nemá v úmyslu prodávat, jen je ochotna zapůjčovat ho na různé akce. Jejím cílem pro budoucnost je ASIMO ošetřovatel a záchranář.

Jeden tento umělý človíček je od počátku léta 2005 doma v Disneylandu v USA, má zde své divadlo, ve kterém vystupuje a předvádí svoji technologickou dokonalost v pořadu Hello, Asimo!.

Kibertron


Bulharský projekt Kibertron byl odstartován 29. září 2002 a vypadá spíš jako scénář sci-fi filmu. Je poněkud záhadný a vymyká se všem současným způsobům konstruování robotů. Určitě však naznačuje další možný směr, kudy se vývoj robotů bude ubírat, přestože je to zatím pouhá simulace. S projektem začali tři tehdy osmnáctiletí studenti Ahmed Merčev, Lyubomir Slavilov a Anton Stavrev a jejich učitelé.

V březnu 2004 tato trojice založila firmu Kibertron Ltd. Z týmu později odešel Stavrev a naopak přišel matematik Boris Dichev, jenž se zabývá časem a prostorem (autor Theory of Time).
Jejich heslo hovoří za vše: Naše cesta vede jedním směrem - do budoucnosti!

Ocenění


V říjnu roku 2004 probíhal ve francouzské Remeši salon inovací - Innovact, kterého se zúčastnilo 200 projektů z celé Evropy. Kibertron získal evropskou cenu za inovace, i když robot vlastně reálně neexistuje. Takové ceny se však nerozdávají za podvody nebo nefunkční umělecká dílka, ale za originální nápady, které by mohly být realizovatelné.

Kibertron nebude jen otrocky kopírovat lidské tělo se všemi funkcemi, i když v mechanické funkčnosti ano. Bude mít dvě nohy a dvě ruce s lidským počtem prstů. Bude prý chodit, rozpoznávat objekty i hlas, bude reagovat na slovní příkazy, stát rovně i sedět, sám si stabilizovat polohu, bude se umět pohybovat v různých terénech a v prostředích pro člověka škodlivých nebo životu nebezpečných.

Bezproblémový pohyb kdekoli mu kromě dokonalé konstrukce umožní i projektované elektronicko-mechanické svaly.

Postava



Robot by měl vážit kolem 90 kilogramů, měřit 1,75 centimetru a napájet ho budou lithiovo-iontové baterie. Jeho spotřeba energie by měla být 150 W při minimálním zatížení, od 600 W do 1000 W při pohybu a do 1500 W při velké zátěži pohybového systému. Akumulátory by měly vydržet až osm hodin, ale prý se pracuje na vytvoření alternativních a netradičních zdrojů energie.

Chaotická mysl


Na rozdíl od jiných humanoidních robotů nebude Kibertron ovládán umělou inteligencí, ale specifickým "skutečným" intelektem s možností se učit a nové poznatky kopírovat z jednoho robota na druhého. Tento robotí intelekt je založen na nové univerzální teorii o podstatě času a komunikačních systémech. Tyto zákony se týkají celého vesmíru i člověka. Jeho tvůrci hovoří o tzv. chaotickém počítači, díky němuž se navodí jistý pořádek v chaosu. Na takovém principu funguje i lidská mysl. Díky chaotickému počítači nebude potřeba k ovládání Kibertrona normální energeticky náročné počítačové vybavení a ušetří se tak množství energie.

Zda tento robot někdy bude skutečností, dnes ještě nevíme. Pokud by se jej podařilo sestrojit a vyrábět, byla by to senzace.

ATRON


ATRON je první robot na světě, který se sám přeměňuje. Skládá se z libovolného množství modrých zploštělých koulí o průměru 11 cm, které se na sebe různě napojují. Vzájemná výměna informací mezi koulemi probíhá prostřednictvím infračerveného portu. Po zadání úkolu jedné kouli se tato informace rozšíří do ostatních a teprve v tom okamžiku začnou všechny společně plnit úkol. Koule si mezi sebou předávají také energii - vzájemně si jedna od druhé dobíjí baterie.

Robot se může koulet, plazit určitým směrem, ze čtyř koulí může vytvořit kola, která se skutečně otáčejí, a stát se tak vozítkem. Vzhledem ke svým schopnostem bude sloužit všude tam, kde se bude monitorovat nebezpečné prostředí a možná také nahradí současné "marsochody". Tvůrcem robota je Henrik Hautop Lund z Dánska.

U-Tsu-Shi-O-Mi


Skutečný, a přece virtuální, takový je robot U-Tsu-Shi-O-Mi. Má dvojí podobu. V reálném světě je to zelená figurína, jež připomíná velkého lidského plyšáka, a ve virtuálním světě je to sympatická animovaná dívka nebo chlapec ve futuristickém obleku. Tento robot je stvořen pro tzv. smíšenou realitu, což znamená, že svět reálný a virtuální se vzájemně za pomoci přístrojů a programového vybavení spojí.

Ke vstupu do smíšeného světa je zapotřebí helma nebo 3D brýle, jejichž prostřednictvím je realita počítačově upravována - předměty dostávají podobu, mění se prostředí atd. Takto se i reálný (plyšový) U-Tsu-Shi-O-Mi po nasazení helmy změní v "lidskou" bytost, tzv. virtuálního 3D avatara, což je animovaný interaktivní objekt.

Dotyky


Dokonalému překrytí virtuální podoby přes reálnou figurínu napomáhá plyšákova zelená barva. Avatar se pohybuje ve virtuálním světě v závislosti na pohybu robota nebo člověka, který ho sleduje prostřednictvím helmy se zabudovaným displejem, kamerou a čidly, jež sledují polohu hlavy. Robot (plyšák) ani avatar (jeho virtuální obraz) nechodí, pouze může hýbat horní částí těla a pažemi. V nich má množství tlakových senzorů, které reagují na dotyk člověka, může si tak s vámi třeba potřást rukou. To je další dimenze ve smíšené realitě - reálný dotyk s virtuálním avatarem.

Herní robot


Vše, co vidí člověk, který vstupuje do smíšené reality na displeji své helmy, se zobrazuje i na monitoru, takže chování avatara i člověka mohou sledovat i další lidé. To má svůj význam. Robot je určen především ke zdokonalení her ve smíšené realitě.

Tvůrce robota Michihiko Shoji jej vyvíjel nejprve v laboratořích NTT DoCoMo a následně na univerzitě v Jokohamě ve Venture Business Laboratory. Robot s celým potřebným vybavením je v současnosti velmi drahý a zabírá hodně místa, autor je však přesvědčený, že se mu jej podaří zmenšit a zlevnit a že se v budoucnu stane běžným vybavením domácností, stejně jako jsou dnes herní konzole.



Časová osa - Robotí prehistorie

Automatická holubice


Za prvního konstruktéra automatu - létající holubice - je považován Archýtas z Tarentu (okolo 400 př. n. l.).
Podobné mechanické automaty se od té doby objevovaly téměř v každém století. Většinou šlo o figuríny lidí, které se pohybovaly, hrály, psaly, nebo o mechanické napodobeniny zvířat a ptáků. Takové znali už staří Egypťané a Číňané, ale jména tvůrců se nedochovala.

Skoro živá kachna


V 18. století se vedle automatů pro zábavu objevují i automaty jako výrobní prostředky. Konstruktér Jacques de Vaucanson (1709-1782) sestrojoval různé modely hraček. Zřejmě nejslavnější je měděná kachna, která zobe zrní, pije, štěbetá a napodobuje trávení. Vedle těchto legrácek zkonstruoval například automatický tkalcovský stav a spřádací stroj na výrobu hedvábí.

Pomocník v domácnosti


První robot, který plně odpovídal definici robota, byl podle všeho humanoidní Televox. Vytvořil jej inženýr R. J. Wensley a vyrobili ho v laboratořích Westinghouse Electric and Manufacturing Company v roce 1926. Otevíral dveře, zapojoval vysavač, otevíral okna, bral vyzvánějící telefony a jeho útroby už byly plné drátů a relé.

Televox byt první a na dlouhou dobu i poslední robot. Nebyla poptávka ani důvod chtít je stvořit a vyrábět.

Dělnický tahoun

V roce 1960 byl na výrobní lince v továrně firmy General Motors instalován první průmyslový robot od firem Unimation a American Machinery a Foundry (Americké strojírny a slévárny).

Inteligentní jezdec

V roce 1966 byl ve Stanfordově výzkumném ústavu vyvinut robot Shakey, který uměl najít cestu místností plnou překážek.

Robot umělec

V roce 1973 japonští výzkumníci z tokijské Waseda University představili světu WABOT-1 - prvního chodícího robota. Z něj se v roce 1984 vyvinul Wabot 2, který kromě své vědecké úlohy také bavil diváky. Dokonce zručně hrál na klavír. Robotí klavíristi, flétnisti a bubeníci už nikoho nepřekvapí a Toyota dokonce má malý žesťový robotí orchestr.



Slovo robot


Slovo robot vzniklo v roce 1920. Josef Čapek tehdy poradil svému bratru Karlovi, aby tak nazval své umělé lidi v divadelní hře, kterou právě psal. Toto je samozřejmě známý fakt, stejně jako Čapkova hra R.U.R - Rossum's Universal Robots.
Robot je chápán jako vysoce automatizovaný samočinný stroj (automat) často ovládaný počítačem (není podmínkou), který vnímá a analyzuje prostředí, dorozumívá se nějakým způsobem s člověkem a samostatně do prostředí zasahuje. Na jeho vnější formě nezáleží, je jedno, jestli jde o počítač, vysavač, hračku či automatického pilota.

web:

(http://asimo.honda.com/asimotv/)



video:

Autor

JITA Splítková