Dnešní vojenská letadla se pyšní nejmodernější počítačovou technikou, ta civilní jsou rychlá, komfortní a bezpečná. Zdálo by se, že není co zlepšovat...
Vývoj v civilním letectví pohání už řadu let konkurence dvou společností - amerického Boeingu a evropského Airbusu. Obě se pokoušejí ovládnout trh výrobců dopravních letounů a předhánějí se v technologických novinkách.
Obchody i fitcentrum
Zatím naposledy triumfoval francouzský Airbus se svou novinkou - největším dopravním letadlem na světě, modelem A380. Tento vzdušný kolos pohání čtyři proudové motory. Airbus má dvě paluby, na kterých nabízí cestujícím komfort připomínající spíš zaoceánskou loď - najdete tu kavárnu, tělocvičnu i obchody. Navíc umožňuje přepravit rekordní počet cestujících - až osm set. Zatím s tři sta osmdesátkou létají jen Singapore Airlines, ale řady zakázek na její výrobu se konstruktérům z Airbusu rychle rozrůstají.
Silný soupeř
Zámořský sok Boeing však nespí. Přišel sice o prvenství, jeho Jumbo totiž bylo dosud největším dopravním letadlem na světě, ale nevzdává se ho tak snadno. Hodlá totiž obru A380 konkurovat strojem Boeing 747-8I v osobní a nákladní verzi. Svůj francouzský protějšek co do velikosti nepředčí, ale bude to férová soutěž.
Stíhačky jsou výzva
Vojenské letectví má jiné požadavky. Nedbá na komfort a soustředí se na letové vlastnosti a arzenál. Největší výzvou pro výrobce jsou nadzvukové stíhačky. Novinkou je americký Lockheed Martin F-35 Lightning II, výsledek vývojového programu Joint Strike Fighter (společný útočný stíhač). Proč společný? Bude totiž sloužit u amerického letectva, námořnictva, námořní pěchoty, britské RAF i u spojenecké NATO.
Vznikne proto ve třech modifikacích: F-35A pro působení z běžných letišť, F-35B s krátkým vzletem a přistáním a F-35C se zesílenou konstrukcí pro nasazení z letadlových lodí. Lightning II exceluje pokročilou technologií stealth (letouny neviditelné na radaru), moderní elektronikou a schopností prudkých manévrů i při přetížení 9 g.
Na bojových supersonicích pracuje i Rusko. Nejaktuálnější typ T-50 společnosti Suchoj slibuje například ultramoderní palubní radar, schopný sledovat najednou až 32 cílů a rovněž technologii stealth.
Sto dvacet mužů na palubě
Za inovacemi stíhačů nezaostává ani armádní letecká transportní technika. Vzdušné síly řady států netrpělivě čekají na nový typ A400M od firmy Airbus Military. Transportní letoun, poháněný čtyřmi turbovrtulovými motory, má přepravovat sto dvacet vojáků či náklad o hmotnosti až třiceti sedmi tun do vzdálenosti přes 3000 kilometrů.
Vrtulníky do každého počasí
Nejžhavější novinkou a současnou špičkou mezi vojenskými helikoptérami je typ NH90 od evropského sdružení NHIndustries. Vrtulník je postaven tak, aby byl schopen služby v noci i za mizerného počasí. Díky této univerzálnosti se objednávky jen hrnou nejen z evropských zemí, ale například i ze Saúdské Arábie či z Austrálie.
Svou vrtulníkovou flotilu omlazuje také US Army. V únoru 2004 zrušila pro finanční náročnost velkorysý projekt průzkumného a pozorovacího stroje RAH-66 Comanche s technikou stealth a nahradila ho dvěma typy: Bellem ARH-70A pro ozbrojený průzkum a víceúčelovým UH-72A Lakota. Oba vrtulníky mají jedno společné: jsou s minimálními náklady odvozeny z osvědčených civilních strojů Bell 407 a Eurocopter EC 145, oblíbených jako záchranářské vrtulníky.
Konvertoplán
Idea spojení letounu a helikoptéry není nikterak nová; vrtala v hlavě už nacistickým inženýrům. Avšak první sériově vyráběný konvertoplán na světě, typ V-22 Osprey, se zrodil až před třemi lety, a to po necelém čtvrtstoletí vývoje. Do boje byl v barvách americké námořní pěchoty nasazen poprvé loni v říjnu v Iráku. Osprey slouží především k dopravě vojáků a materiálu, kde plně uplatňuje své schopnosti svislého vzletu a přistání jako vrtulník, avšak s téměř dvojnásobnou maximální rychlostí.
Nastanou války strojů?
Ani bezpilotní vzdušné prostředky dnes nejsou ničím mimořádným. Zatím se uplatnily především jako schopní průzkumníci, nyní však přichází čas jejich ozbrojených variant. Jako první byl poprvé nasazen v loňském roce v afghánské misi proti bojovníkům Talibanu typ MQ-9 Reaper. K útoku používá řízené rakety a laserem naváděné pumy.
Vlastní útočný bezpilotní letoun připravuje i Evropa. Vývoj dokončí nejdříve v roce 2011, zatím drží mezi letouny typu UAV (Unmanned Aerial Vehicle - bezobslužný vzdušný stroj) jednoznačný prim Spojené státy.
Konvence stranou
Na obloze budeme časem vídat i dopravní letadla s dosud neobvyklými tvary. Naznačuje to projekt BWB (Blended Wing Body - samokřídlo) od firmy Boeing, ze kterého má vzejít dopravní velkokapacitní proudový stroj připomínající právě křídlo. Americký výrobce již se zmenšeným modelem provádí aerodynamické testy.
Dvacet kilometrů vysoko
Vzducholodě se časem uplatní nejen jako nosiče reklam, ale i jako výš¬ková platforma, schopná dlouhodobě létat až dvacet kilometrů nad zemí. Telekomunikačním společnos¬tem tak zajistí pro sítě mobilních telefonů pokrytí světových metropolí levněji než družice. V Japonsku vzniká plavidlo Stratospheric Platform Airship, v USA se vyvíjí vzducholoď SkyStation. Obě lodi budou hotové nejdříve během příštího desetiletí.
Dopravní letoun budoucnosti pro ABC navrhl automobilový designér Jan Tuček ABC AIR letadlo budoucnosti
