Kdo si myslí, že pendolina jsou posledním výkřikem techniky nebo snad patří k tomu nejmodernějšímu, co na světových železnicích jezdí, je na omylu.
Stačí vyjet kousek za české hranice, do německých Drážďan, odkud vyjíždějí rychlovlaky ICE (Inter City Express). Vysoký komfort, interiér jako v hotelu i třeba maličkosti typu prosklené kabiny strojvůdce nebo monitory, které ukazují aktuální rychlost kolem 200 km/hod., dělají z vlaků ICE pro českého cestovatele nadpozemský zážitek.
Česká Velim a AGV
Jenže ani ICE není nic futuristického. Na jeden z nejmodernějších rychlovlaků na světě jste mohli v létě narazit na české železnici. Na oblíbeném středočeském zkušebním okruhu u Velimi procházela zatěžkávacími testy nová jednotka AGV (Automotrice à Grande Vitesse) společnosti Alstom (z jeho dílen pocházejí i pendolina). "Český okruh nám vyhovuje. Na rozdíl od francouzského je dost dlouhý a můžeme tedy testovat vlak i při rychlosti dvě stě kilometrů v hodině," prozradil na začátku srpna inženýr Alstomu Thierry Yonnet zpravodajskému serveru iHNED.cz.
Maximální provozní rychlost soupravy se má pohybovat až kolem 360 kilometrů v hodině. Jeho nejvýraznější inovace spočívá v tom, že zatímco podobné jednotky mívají motor na začátku a na konci vlaku (jako třeba jeho předchůdce TGV), AGV má hnací jednotku pod každým vagonem.
Jako blesk
Ale legendární TGV (Train à Grande Vitesse) rozhodně nepatří do historického depa. Svou připravenost potvrdil loni 13. února, když ve Francii vyvinul nejvyšší rychlost na kolejích ve Francii. Po železničním úseku mezi městy Štrasburk a Paříž se řítil neuvěřitelnou rychlostí 553 kilometrů, provozní rychlost na této trati je přitom 320 km/hod.
Praha-Vídeň za hodinku
Rychlovlakem světového formátu se od letošního 14. prosince budou chlubit i rakouské dráhy. Společnost ÖBB vypraví první vlak Railjet mezi Budapeští a Mnichovem přes Vídeň. Tato jednotka se skládá z osvědčené lokomotivy Taurus německé továrny Siemens a ze sedmi vagonů. Její maximální provozní rychlost je 230 km/hod. Spekuluje se, že od roku 2010 by mohla souprava spojovat rakouské hlavní město a Prahu.
Co na to Japonsko?
I mimo Evropu se to hemží rychlovlaky. Nejznámější z nich, japonský speciál Šinkanzen, zažil svou největší slávu na konci devadesátých let minulého století, kdy Japonsko pořádalo zimní olympijské hry (Nagano, 1998). Šinkanzen patřil vedle sportovních disciplín k největším atrakcím. Využívá se především na velké vzdálenosti ve vnitrozemí a konkuruje leteckým linkám. Nejen svou běžnou rychlostí hodně přes 300 km/hod., ale i vysokou cenou jízdenky.
Dnešní situace v Česku
I přes počáteční kritiku je chvályhodné, že se České dráhy alespoň prostřednictvím vlaků Pendolino (řada 680) pokusily přiblížit západoevropským standardům. Kvůli "kvalitě-nekvalitě" železničního svršku nemůžou dosahovat vysokých rychlostí. Pohybují se tak stejně jako vlaky nižší kvality maximálně 160 km/hod. (přitom by mohly dosahovat až 230 km/hod.), ale přesto přinesly vyšší komfort a kvalitu cestování. Díky systému naklápěcích skříní totiž nemusí před zatáčkami zpomalovat, a oblouky proto projíždějí konstantní rychlostí. V běžném provozu se pendolina poprvé objevila v prosinci 2005.
Pýcha ajznboňáků
Po krátké debatě se železničáři však zjistíte, že oni sami jsou pyšní na jinou vlakovou jednotku. Pendolino sice chápou jako výkladní skříň Českých drah, ale uživatelsky mnohem příjemnější jsou pro ně prý české tzv. pantografy City Elefant (řada 471). Patrioty potěší, že tyto vlaky vznikají na výrobních linkách v bývalé tovární čtvrti Vítkovice v Ostravě. Jsou určeny pro předměstskou dopravu, vývojáři je však vybavili řadou vychytávek srovnatelných s vlaky vyšší třídy. Například zařízením OJV - optimalizátorem jízdy vlaku. Jednoduše lze jeho funkci vysvětlit tak, že upravuje způsob jízdy, aby do následující stanice dojel přesně podle jízdního řádu, při zpoždění zase "nahání" ztracený čas.
Budoucnost se vznáší
Zní to paradoxně, ale hlavní trend do budoucna je odpoutat železniční dopravu z kolejí. Tím, že jsou vlaky spojeny železnými koly s ocelovými pláty a musí projíždět přes výhybky a další nerovnosti, dochází ke zbytečnému zpomalování. Kdyby vagony byly nadnášeny, mohly by dosahovat mnohem vyšších rychlostí. Nejpravděpodobnější variantou jsou technologie založené na magnetickém odpuzování a přitahování. To znamená položit soustavu magnetů, z nichž část by vlak v jednom momentu odpuzovala a druhá přitahovala. K tomu je ale třeba vybudovat speciální dráhy. Jedna z nich, Transrapid, funguje od roku 2004 v Číně, kde spojuje město Šanghaj a letiště Pudong. Na 30kilometrové trati dokáže vlak vyvinout rychlost až 430 km/hod.
RYCHLOVLAK
