Světoznámí architekti se předhánějí, kdo postaví vyšší dům, a nikdo zatím nedokáže odhadnout, kde je pomyslný strop.
Dalo by se říct, že všechno začalo velkým požárem v Chicagu roku 1871, ale spíš se to stalo už mnohem dřív. Člověk má od nepaměti touhu hnát svoje stavby co nejvýš: důkazem jsou egyptské pyramidy, Rhodský kolos, Alexandrijský maják nebo monumentální katedrály, které se začaly stavět už ve 13. století. Všechny tyto lidské snahy dotknout se nebe pak vygradovaly v téměř magických stavbách - v mrakodrapech. Jejich kolébkou je americké Chicago, kde dnes také stojí nevyšší budova USA, mrakodrap Sears Tower.
Na začátku byla katastrofa
Obrovský požár v roce 1871 proměnil centrum Chicaga ve spáleniště a třetinu této obchodní křižovatky Severní Ameriky srovnal se zemí úplně. Jak už to bývá, katastrofa dala městu impulz - požár vytvořil prostor pro novou zástavbu. Počet obyvatel narůstal nevídaným tempem (dvacet let po velkém požáru překonalo Chicago hranici jednoho milionu obyvatel, což bylo třikrát víc než před katastrofou) a ceny stavebních pozemků se pochopitelně také zvyšovaly. Bylo jasné, že jediný směr, kam může Chicago expandovat, je ten vzhůru.
Bez železa ani ránu
Vzniku mrakodrapů logicky musel předcházet i technický pokrok ve stavebnictví v 19. století. U výškových budov je potřeba vyřešit především tři věci: výtah, který je schopen dopravit obyvatele do nejvyšších pater; propracovaný systém ventilace, který udržuje uvnitř budovy stálé mikroklima nehledě na počasí venku; a konstrukční řešení. Aby mohly nové stavby vyrůst výš než jejich okolí, bylo potřeba je zpevnit a odlehčit. Nosné stěny z cihel, kamení a dřeva nahradila daleko odolnější a pružnější rámová konstrukce z ocelových nosníků a pilířů, která držela relativně samostatné stěny z desek nebo ze skla.
Zbyla nám jen Žehlička
Tato rámová konstrukce byla poprvé použita při stavbě budovy pojišťovny Home Insurance, která je také považována za vůbec první mrakodrap. Stavba byla dokončena v roce 1885, ale budova vydržela jen do roku 1933 - musela ustoupit nové zástavbě. Nejstarší dodnes dochovaný mrakodrap je Flatiron Building (dokončena 1902), známější pod přezdívkou Žehlička, kterou si dům vysloužil svým tvarem. Najdete ho v New Yorku, kam se mrakodrapy brzy nastěhovaly. Manhattan se během pár let proměnil v město závratně vysokých budov a jeho nezaměnitelnou atmosféru si rychle oblíbili filmaři. Díky tomu mohl New York zažít snad všechny možné i nemožné katastrofy od napadení King Kongem, Godzillou či zásahu rojem meteoritů přes dobu ledovou po několikeré přepadení mimozemšťany.
Top 8 ABC (pdf)
Mrakodrap, vize budoucnosti
Kouzla výškových budov si všimli také umělci. Andy Warhol natočil v roce 1964 němý film Empire, což je vlastně osmihodinový nesestříhaný záběr na Empire State Building. K radosti diváků autor promítání zkrácené verze nikdy nepovolil. Byli to však především architekti, kteří vytušili obrovský potenciál mrakodrapů. Frank Lloyd Wright už v roce 1956 přišel s ambiciózním projektem mrakodrapu Illinois, který na nákresech trčí z centra Chicaga jako křišťálový střep. Illinois měl být vysoký celou jednu míli (1,6 km) a pojmout 528 pater, na kterých by bylo 1,7 milionu metrů čtverečních obytné plochy. Monumentální Illinois měl svými rozměry vyřešit problém stále přelidněného Chicaga.
Dům plný zahrad
Dnes se architekti snaží najít další cesty, jak rozvinout potenciál mrakodrapů. Budovou, která vyčnívá nad ostatními nejen výškou, je Commerzbank Tower ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Za jejím návrhem stojí britský architekt Sir Norman Foster, jehož dlouhodobou vizí je přibližovat moderní architekturu přírodě. Městský prostor vnímá jako stále stísněnější a do výšky je tak nutné jít nejen se stavbami, ale i se zelení. Jeho domy jsou plné přírody, snaží se být ohleduplné k okolí a co nejvíc využívat obnovitelné zdroje. Konstrukce Commerzbank Tower maximálně využívá přirozené cirkulace vzduchu (nepotřebuje klimatizaci) a slunečního světla, které díky prosklenému atriu uprostřed budovy proudí do kanceláří z obou stran. V budově je i deset zahrad s rozmanitou zelení a stromy vysokými až deset metrů.
Z Evropy do Asie
Soutěž o stavbu nejvyšší budovy se přesunula do Asie, její vítěz měří 509 metrů a stojí v tchajwanském hlavním městě Tchaj-pej. Vzhledem připomíná bambus, tradiční rostlinu této oblasti, která symbolizuje pevnost, sílu, mládí a dlouhověkost. Největší problém, se kterým se Taipei 101 od začátku potýkal, představovala lokalita. Stojí totiž v nejaktivnějším seizmickém pásmu Země a zemská kůra se láme jen 200 metrů od něj. Budova má proto železobetonovou základovou desku silnou 4,7 metru, která je 550 pilíři ukotvena ve skále v hloubce 80 metrů. Z 92. patra do 88. je na ocelových lanech zavěšeno kyvadlo o hmotnosti 660 tun, které při zemětřesení vibruje a zmírňuje jeho působení. Výtahy dosahují rychlosti přes 60 km/hod. a na vrchol budovy vás vyvezou za 40 sekund. Při jejich vývoji se používal aerodynamický tunel.
Nový král
Už teď je jasné, že Taipei 101 o prvenství brzy přijde, vlastně už přišel. Ve Spojených arabských emirátech roste Burj Dubai, který už nyní měří přes 700 metrů a jeho výška se má zastavit až na metě 818 metrů. To je možné díky chytré konstrukci, která odolá i velmi silnému větru. Základna mrakodrapu má tvar trojlístku, a když se do budovy opírá vítr, jeho síla působí vždy jen na dva listy, přičemž ten třetí slouží jako jejich opěra. Dubaj se od roku 1966, kdy na jeho území vytryskla ropa, proměnil v pulzující metropoli s téměř neomezenými možnostmi podnikání. Není divu, že hlavní silnici, kterou ještě před dvaceti lety obklopovala poušť, dnes lemují luxusní mrakodrapy. Enormní stavební ruch však mnohdy znamená také otřesné podmínky, v nichž žijí a pracují desetitisíce zahraničních dělníků. Ti se doma naivně zadlužili u pracovních agentů, a dokud dluhy nesplatí, nemohou se vrátit. S průměrným platem pět dolarů na den to půjde těžko.
Je libo kolotoč?
Někdo nemá co jíst, někdo sní o bytu s výhledem na celé město. Když se architekt David Fisher díval z okna v bytu svého známého na Manhattanu, štvalo ho, že vidí jen část New Yorku, a napadl ho projekt pohyblivých mrakodrapů Dynamic Tower. Ty mají kolem roku 2010 vyrůst v Dubaji a v Moskvě. Každé z osmdesáti pater se bude otáčet nezávisle na ostatních a majitel bytu si dokonce bude moct určit, jak rychle. Dům také maximálně využívá nápory větru, kterému mrakodrapy čelí, a mezi každým patrem jsou větrné turbíny. Ty spolu se solárními panely zajistí domu absolutní energetickou nezávislost. Současní architekti nezapomněli ani na sen Franka Wrighta a v saúdskoarabském Jeddahu plánují stavbu domu vysokého celou jednu míli. Jeho cena se zatím odhaduje na 10,7 miliardy dolarů. Frank by měl určitě radost.
Neberte oknům světlo!
Evropští stavitelé mrakodrapů měli vždy větší starosti se zákony a nepochopením než s konstrukcí. Evropané mají totiž za to, že nové a moderní domy zničí jejich historická města. Architekti švýcarské firmy Herzog & de Meuron navrhli pro Paříž 180 metrů vysokou budovu ve tvaru pyramidy, která z určitého pohledu připomíná žraločí ploutev. Tento tvar byl nutný, aby stavba co nejméně stínila okolním domům. V Londýně, který má podobná pravidla jako Paříž, například jedna sto let stará vyhláška říká, že každé okno, jež přijímalo sluneční světlo po dobu dvaceti let, má mít právo na slunce jednou provždy.
Lidská moucha
Bylo jen otázkou času, kdy si výškových budov všimnou jedinci závislí na adrenalinu. Mrakodrap pro ně znamenal výzvu. Nejznámějším mrakodrapolezcem je Francouz Alain Robert, který zlézá mrakodrapy o desítkách pater bez jakéhokoliv jištění. Přestože hned po výstupu bývá většinou zatčen a pár dní si už odseděl, svého koníčku se očividně vzdát nehodlá. Už v roce 2004 zdolal Taipei 101, nejvyšší dostavěný mrakodrap světa. Přes všechny Robertovy neuvěřitelné kousky však nejznámější lezcem na mrakodrapy zůstane King Kong, který svůj výstup na Empire State Building zaplatil životem.
Konec mrakodrapů?
Když se 11. září 2001 zřítila dvojčata, dvě nejvyšší budovy komplexu WTC, New York přišel o jednu z dominant. Budovy spadly, když do nich naletěla letadla pilotovaná islámskými teroristy. Kromě války v Afghánistánu vyvolal teroristický útok i diskuzi o bezpečnosti mrakodrapů a jejich budoucnosti. Zazněly názory, že se v nich lidé budou bát a s mrakodrapy je konec. Čilý stavební ruch a odvážné projekty však svědčí o opaku. To jen potvrzuje fakt, že mrakodrapy jsou i přes všechna rizika opravdu stavbami budoucnosti. Na místě, kde dvojčata stála, má v roce 2013 vyrůst Freedom Tower.
Jak rostou mrakodrapy(pdf)
ABC Tower
Ve světě je jen velmi málo staveb, které by významně měnily tvář panoramatu města. Ale když jsme měli v ateliéru příležitost připravovat návrh nové budovy mrakodrapu - ABC Tower, uvědomili jsme si postupně, že právě on bude nepochybně jednou z nich. Budova vysoká 750 metrů (zde bych rád prozradil, že šéfredaktorka ABC miluje adrenalinové sporty, třeba seskoky padákem), je tvořena krystalickou konstrukcí ve tvaru X z uhlíkových kompozitů, které nyní společně vyvíjíme s japonskou laboratoří založenou speciálně pro tento projekt.
Nejprve bude nutná demolice původního Holešovického pivovaru (dnešní sídlo redakce) a příprava plochy pro základnu o rozměrech 140 x 140 metrů. Stavba by měla vzhledem k důmyslnému project managmentu zabrat pouhé tři roky. Redakce se na tuto dobu dočasně přestěhuje do newyorské pobočky ABC, která sídlí v Chrysler Building na Manhattanu. Budova ABC se nepochybně stane nesmazatelným landmarkem pražských Holešovic a svým obsahem nabídne vedle redakce mimo jiné prostor pro nové technické muzeum, lineární urychlovač částic a projekty. Na začátku roku 2009 nás ještě čeká dlouhé vyjednávání s ústavem památkové péče. Podrobný popis včetně schématu provozu a celé konstrukce chystáme na leden 2009.
David Maštálka, autor ABC Tower, a ateliér A1
