Jak spolehlivě zastavit agresora, přitom mu neublížit a zároveň chránit i zasahující policisty a třeba rukojmí? Odpovědí může být distanční paralyzér taser fungující na principu dočasného nervosvalového zneschopnění.
Představte si situaci: policejní hlídka je přivolána, aby zadržela agresivního pachatele. Je ozbrojený kovovou tyčí. Demoluje zaparkovaná vozidla a ohrožuje kolemjdoucí. Když spatří muže zákona, zaútočí i na ně. Jeden z policistů namíří na agresora taser a stiskne spoušť. Vystřelené sondy zasáhnou útočníka a vypustí do jeho těla elektrický výboj. Útočník, neschopen ovládat svaly, bezvládně padá k zemi. Je spoután a nezraněn odvážen z místa činu.
Proč taser
Nebýt této bezkontaktní zbraně, musel by policista použít jiný donucovací prostředek, například obušek, bojové umění, v krajním případě střelnou zbraň. Ve všech případech by riskoval - ať zranění, nebo dokonce smrt nejen útočníka, ale i sebe, kolemjdoucích, případně rukojmí. Taser je vysoce účinná, avšak nesmrtící zbraň a dokáže výrazně omezit možnost zranění všech.
Navíc funguje i na osoby pod vlivem alkoholu nebo omamných a psychotropních látek. Vystřelené sondy proniknou až pěticentimetrovou vrstvou oděvu. Dnes už patří k výbavě tisíců policejních a bezpečnostních složek v USA, Evropě a Asii. Postupně se zavádí také do výzbroje příslušníků české policie. Ale vlastní ho i civilisté.
Další obranné prostředky (pdf)
Přerušená komunikace
Taser funguje na bázi dočasného přerušení spojení nervových signálů mezi mozkem a svaly. Podobně, jako když s někým telefonujete a do hovoru se vám "nabourá" vetřelec, který znemožní vaši další komunikaci. Jinými slovy, agresor nakrátko úplně přestane mít kontrolu nad svaly, zůstává však při vědomí, stále vidí a slyší.
Po několika vteřinách tento efekt opadne, ale útočník je ještě nějakou dobu v šoku a na útok už nemá ani pomyšlení. Kdyby chtěl přece jen v útoku pokračovat, zásah lze zopakovat. V porovnání s dotykovým paralyzérem, který je běžně dostupný v obchodech s obrannými prostředky a nosí ho například i ženy v kabelce pro případ přepadení, má taser výhodu, že se k útočníkovi nemusíte přiblížit a riskovat tak napadení - ať "pouhé" fyzické, nebo např. nožem či baseballovou pálkou.
Zneužití?
Teď si nejspíš říkáte, že je tato zbraň snadno zneužitelná, a když se dostane do ruky ne právě normálnímu jedinci, může si takto pohrávat s kýmkoli, koho potká. Výrobce myslel i na tento aspekt a zbraň vyvinul nejen jako ochranu svého nositele, ale i "oběti", proti níž je použita.
Policejní verze taseru je proti zneužití ošetřena hned několikrát. Aby mohl policista taser používat, musí absolvovat speciální odborný výcvik. Zbraň je vybavena mikroprocesorem a datovým portem, který zaznamenává data o každém stisknutí spouště. Kromě toho výrobce nedávno vyvinul přídavné kamerové zařízení, které pořizuje audiovizuální záznam zásahu v délce až 90 minut. Obsahuje infračervené světlo a umožňuje snímat záběry i za tmy.
Tím je možné kontrolovat použití taseru. O každém použití paralyzéru musí policista navíc sepsat úřední záznam, k němuž připojí výstupy ze zmíněných snímacích zařízení.
Identifikace majitele
U civilní verze taseru je každé výrobní číslo hlavice registrováno na daného uživatele v mezinárodní databázi, podle níž lze identifikovat majitele taseru na celém světě. Navíc hlavice taseru pro občany obsahuje desítky různobarevných konfet s identifikačním kódem zbraně, které se při výstřelu sond rozptýlí po okolí. Takže beztrestně po vás nikdo bezdůvodně střílet nebude.
Policejní x civilní
Čím se od sebe liší policejní a civilní verze? Třeba vzdáleností dostřelu: s civilní můžete zasáhnout útočníka maximálně na dálku 4,6 metru, kdežto u policejního modelu existuje několik typů hlavic, odlišených barvou (viz box Typy hlavic na str. 16). Nejvyšší dosahová vzdálenost je přitom 10,6 metru.
Hlavní rozdíl je v délce zásahu. Policejní verze X26 má pětisekundový cyklus, civilní X26D desetisekundový.
Spoušť u civilní X26D se dá stisknout až třikrát za sebou, takže se účinek elektrického výboje prodlouží až na 30 sekund. Tato doba je dostatečná, aby napadený přivolal pomoc. Oproti tomu interval u policejní X26 lze prodloužit držením spouště na déle než pět sekund, ale nelze vícenásobným stisknutím spouště "namačkat" víc cyklů.
Pro a proti
Taser je proti jiným nesmrtícím zbraním (viz box Další obranné prostředky na str. 18) účinnější a zároveň napadeného chrání bezpečnější vzdáleností. Většinou při použití taseru nedochází ke zranění. Nevýhodou je, že když se nepodaří cíl zasáhnout napoprvé nebo je útočníků víc, k dalšímu výstřelu je nutné vyměnit hlavici, protože jednou vystřelené sondy se už zpět dovnitř nenatočí. A to může být v časové tísni dost problém.
Čas od času se taky diskutuje o možných zdravotních rizicích při použití taseru proti lidem s nemocným srdcem, s kardiostimulátorem nebo proti drogově závislým. Podle všech dosud provedených lékařských studií je však použití taseru i v těchto případech život přímo neohrožující.
Tasery u nás
Podle zpráv policejní komisařky Dagmar Bednarčíkové z Preventivně informačního odboru Policejního prezídia České republiky je v současné době v držení policistů 52 taserů. Používají je zásahové jednotky, stálé pořádkové jednotky a služba kriminální policie a vyšetřování.
"Vybavení je otázkou ekonomických možností. Současná právní úprava umožňuje, aby byl ve výbavě každého policisty," sdělila nám komisařka Bednarčíková.
Dva tisíce životů
Každý útok - i odrážený "nesmrtícími" prostředky - znamená nebezpečí zranění či smrti (s tím konec konců útočník musí počítat). Při použití taseru se to může stát, například když se zasažená osoba zraní při pádu na zem. Přes všechna rizika lze však použití taseru hodnotit jednoznačně pozitivně.
Z oficiálních statistických zdrojů vyplývá, že v USA bylo během dvou let zachráněno přes dva tisíce obětí útoků, které by byly ohroženy, kdyby zásahová jednotka místo taseru použila střelnou zbraň nebo jiný donucovací prostředek. Zároveň je to zbraň, která chrání také život zasahujícího příslušníka ozbrojených sil nebo civilisty, který se pomocí taseru brání.
Elektrická puška
Taser (čti tejzr) je osobní obranný prostředek. Elektrickým výbojem o vysokém napětí až na deset metrů dočasně znehybní útočníka bez nutnosti se k němu přiblížit na kontaktní vzdálenost. Je tak schopen zabránit možnému zranění nebo smrti na obou stranách. Je účinný až v 95 % případů. Jméno získal podle zbraně Thomase A. Swifta, oblíbeného knižního hrdiny vynálezce taseru Jacka Covera (Thomas A. Swift´s Electric Rifle – elektrická puška Thomase A. Swifta). Vyrábí se v odlišných verzích pro obranné složky a pro civilisty.
Specifikace policejní verze
hmotnost 204,12 g
rozměry 15,24 x 8,13 x 3,30 cm
délka s nasazenou hlavicí 18,52 cm
délka cyklu impulzů 5 s
nejvyšší napětí mimo tělo 50 000 V
nejvyšší napětí v těle 1200 V
proud 1,9 mA
Jak funguje
Po zmáčknutí spouště patrona se stlačeným dusíkem vystřelí na cíl dva hroty upevněné na izolovaných drátech. Hroty se zaseknou do oděvu či do kůže útočníka a vyšlou do jeho těla elektrické impulzy o síle 1200 voltů. Ty dočasně přeruší komunikaci mezi mozkem a svalstvem tím, že překryjí přirozené elektrické signály nervových vláken. Útočník padá k zemi. Přitom zůstává při vědomí, vidí a slyší, ale nedokáže ovládat svaly.
Jak funguje taser (pdf)
