Mise Apollo 11
"Houstone, zde základna Moře klidu. Orel přistál." Dvě věty, které 20. července roku 1969 způsobily nadšení nejen desítek inženýrů v americké centrále NASA, ale i milionů televizních diváků po celém světě. Všichni tehdy čekali na jedinou věc - až z přistávacího modulu Apollo 11 vystoupí Buzz Aldrin a Neil Armstrong (pilot velitelského modulu Michael Collins zůstal v korábu na oběžné dráze Měsíce), sejdou po schůdcích a poprvé otisknou stopu člověka do prašného povrchu Měsíce.
Dveře se otevřely po šesti a půl hodinách po přistání, to už byl na Zemi 21. červenec 2.56 UTC (koordinovaný světový čas), a z nich sestoupili Armstrong a za ním Aldrin na Měsíc. Zkoumali ho dvě a půl hodiny.
Pátý let programu Apollo odstartoval 16. července 1969 z floridského Mysu Canaveral.
O více než deset let později napsal do pamětní knihy Hvězdného městečka americký astronaut Neil Armstrong, který jako první člověk stanul na Měsíci: "Gagarin nás všechny pozval do vesmíru."
V letošním roce přesáhne seznam kosmonautů číslo 500. Mnozí se vydali do vesmíru vícekrát. V tomto seznamu jsou i první kosmičtí turisté, soukromé osoby, které si zaplatily letenku na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). V poslední době stoupla její cena na zhruba 30 milionů dolarů. Dnes je kromě Ruska a USA schopna dopravit člověka do vesmíru i Čína.
100 kilometrů za 10 milionů
Vysoká cena a malý počet příležitostí, jak se dostat do vesmíru, vedl před časem k vyhlášení soutěže o Cenu X (Ansari X-Prize).
Finanční částka v hodnotě 10 milionů dolarů byla určena pro toho, kdo dvakrát v krátkém časovém rozmezí dopraví do výšky nad 100 km dopravní prostředek pro tříčlennou posádku. Do soutěže se zapojilo téměř 30 týmů. Vítězem se stala americká společnost Scaled Composites, jejímž ředitelem je letecký konstruktér Burt Rutan. K účasti v soutěži sestrojil speciální letoun s názvem SpaceShipOne, který se ve výšce 13 km odpoutal od letadla WhiteKnight (Bílý rytíř). Psal se rok 2004...
Na scéně je SpaceShipTwo
Získané zkušenosti byly využity ke stavbě ještě dokonalejšího dopravního prostředku s názvem SpaceShipTwo. Jeho návrhu, vývoji a výrobě se věnuje společnost Virgin Galactic, kterou vlastní nadšený příznivce kosmické turistiky, britský miliardář Richard Branson.
Raketoplán SpaceShipTwo bude létat do výšky kolem 110 km, přičemž na jeho palubě bude místo pro šest cestujících. Další společnosti zaostávají daleko za touto firmou. Bransonův cíl je bezpečná kosmická turistika, dostupná lidem na celém světě. Odhaduje se, že během nejbližších 5 let se za hranice zemské atmosféry vypraví přibližně 3000 soukromých kosmonautů-turistů.
SpaceShipTwo (pdf)
Druhá generace
Letoun WhiteKnightTwo bude mít dva trupy a rozpětí křídel 43 m. Mezi oběma trupy (pod střední částí křídla) bude v první fázi letu do výšky 15 km upevněn kosmický letoun SpaceShipTwo o délce 18 m. Cestující budou mít z kabiny dobrý výhled po celou dobu letu: 2,5 hodiny včetně necelých 5 minut stavu beztíže.
Oba letouny absolvují minimálně 100 společných zkušebních letů, než jim bude povolen start s cestujícími na palubě. Turistické lety na hranici vesmíru by měly začít už v roce 2011. Startovat se bude z kosmické základny Spaceport America (Nové Mexiko), uvažuje se i o vybudování kosmodromů v Evropě a v Austrálii. Nejblíže k realizaci má kosmodrom ve Švédsku poblíž města Kiruna, za severním polárním kruhem. Zahájí provoz v roce 2012.
Společnost Virgin Galactic podepsala smlouvu se zástupci pěti zemí severní Evropy, podle níž mohou jejich turistické agentury prodávat letenky na jednotlivé suborbitální lety realizované z území USA i ze švédské Kiruny. Cena za letenku pro jednoho pasažéra je podle současného kurzu 3 945 000 korun.
Průběh letu SpaceShipTwo (pdf)
Zapojí se další?
Virgin Galactic bude mít na trhu kosmické turistiky brzy konkurenta. V prosinci 2008 oznámila společnost XCOR Aerospace, že bude létat ve dvoumístném prostředku Lynx za finanční částku méně než poloviční. Společnost XCOR plánuje zkušební lety jednostupňového letounu na příští rok a lety s cestujícími na palubě v roce 2011. Tento dopravní prostředek však bude schopen vystoupat do výšky "pouhých" 60 km.
Pokračováním kosmické turistiky v podání společnosti Virgin Galactic by měl být dopravní prostředek SpaceShipThree schopný doletět na oběžnou dráhu kolem Země. Zástupci společnosti Scaled Composites již dříve prohlásili: "Chceme, aby naše děti mohly létat k planetám."
Existují soukromé společnosti, které si kladou vysoké vesmírné cíle. Jednou z nich je americká firma SpaceX, kterou vybrala NASA, aby zásobovala Mezinárodní kosmickou stanici (ISS). Proto se vyvíjí nosná raketa a dopravní loď Dragon, která by se po úpravě mohla použít pro pilotované lety na oběžnou dráhu kolem Země. První let s posádkou na palubě se plánuje po roce 2011.
Kosmické hotely
Už dávno se uvažuje o vybudování hotelů na oběžné dráze kolem Země či na Měsíci, dokonce i na planetě Mars. Většina projektů je zatím jen na papíře. První kroky učinila společnost pod vedením amerického miliardáře Roberta Bigelowa podnikajícího v turistickém ruchu. Na oběžnou dráhu kolem Země vypustila dva zkušební nafukovací moduly, které by mohly být v blízké budoucnosti základem hotelu obíhajícího kolem Země.
Letiště budoucnosti
Vesmírná základna Spaceport America má vzniknout do roku 2011 v poušti v americkém státě Nové Mexiko. Stavba začala letos 20. června. Nízký kruhovitý terminál ve tvaru rejnoka obklopí hangáry a budovy pro turisty. Jasnou dominantou při pohledu z ptačí perspektivy je tříkilometrová vzletová a přistávací dráha, kde budou muset letouny WhiteKnightTwo, při startu obtěžkané vesmírným modulem SpaceShip, vyvinout dostatečnou rychlost, aby se vznesly.
Vize spaceportu (pdf)
Verne to (samozřejmě) tušil
Francouzský spisovatel-vizionář Jules Verne ve svých knížkách kromě jiného předpověděl i vznik kosmických korábů. V roce 1865 napsal knížku Cesta na Měsíc (překládáno také jako Do Měsíce! či Ze Země na Měsíc), kde uvažuje o výletech do vesmíru. Z dnešního pohledu působí jeho vize - vystřelování lidí v obrovských patronách - spíš legračně, ale musíme si uvědomit, kdy knížka vznikla v roce 1865 a kolik dalších vynálezů (například ponorky) Jules Verne předpověděl.