Špendlík vám pomůže přežít v horách. Od smrti žízní vás zachrání prezervativ. Skutečné příběhy dokazují, že se do extrémních situací nedostávají pouze speciálně cvičení vojáci, ale i obyčejní lidé.
V době moderních technologií není problém navštívit i ta nejodlehlejší místa na Zemi. Co byste si ale počali uprostřed divočiny, kdybyste přišli o průvodce? GPS vypoví funkci a mobil se vám vybije. Při výpravách za exotikou by člověk měl být vždy připraven na to nejhorší alespoň teoreticky.
Pak se nestane, že zůstane v kritické situaci bez představy o možnosti záchrany. Jako fotograf divoké africké přírody navštěvuji často exotické oblasti. Při cestě do delty Okavanga (Botswana) jsem ve své výbavě měl i předměty pro případ krize: mapu, baterku, přípravek na sterilizaci vody, nůž, šátek, základní lékárničku, kompas, pláštěnku a krabičku poslední záchrany (KPZ).
Když jde do tuhého
To zdaleka není vše. Skotský chleba oatcakes, který s sebou vozím na všechny výpravy, je skladný a výživný cestovní pokrm. Mnoho lidí mu nemůže přijít na chuť, ale už jedna sušenka vás dokáže zasytit. V terénu se od vás čeká víc a je potřeba si umět poradit v různých situacích. Tak třeba: Když v savaně narazíte na lva, máte překvapivě velkou šanci, že přežijete.
Hlavní je neutíkat! Naopak se doporučuje dívat se šelmě do očí, hlasitě mluvit a pomalu začít couvat. Pokud lev vrčí, cení zuby a mrská ocasem, dává vám poslední příležitost zmizet. Naopak jediná možnost, jak předejít útoku buvola, je vylézt na nejvyšší strom. Otravují vás moskyti? Divoká šalvěj, která roste všude kolem vás, je dokonale odpuzuje, stejně jako sušený sloní trus. Ten při hoření pomalu doutná a odrazuje komára rodu Anopheles, přenašeče malárie.
Peklo v poušti
O krutosti vyprahlé pouště se přesvědčil i Antoine de Saint Exupéry, autor slavné knihy Malý princ. Při letu do Saigonu se jeho letadlo zřítilo uprostřed Sahary v Libyi. Exupéry a druhý pilot se hned po pádu potýkali se strašným vedrem a nedostatkem vody. Ráno stírali rosu z křídel letadla do hadru špinavého od oleje, nedala se však pít.
Zkusili tedy vodu zachytit tak, že vyhloubili jámu, překryli ji padákem a uprostřed zatížili kamenem. Jejich jedinou nádobou byl však kanystr od benzinu. S vodou se smísily jedovaté látky a oba začali silně zvracet. Následky dehydratace přišly záhy: popraskané rty, zvracení, malátnost a nebezpečná fata morgana, která je odváděla od letadla. Nakonec je po sedmi dnech nalezl beduín, který je ihned uložil do stínu a do úst jim vložil rozdrcenou čočku. Po tak dlouhé době bez vody by jim po polknutí tekutin popraskala sliznice.
Voda nad zlato
Na poušti je přes den nesnesitelné horko, v noci může teplota klesat k bodu mrazu. Nejdřív si musíte uvědomit, jak na tom jste. Bez mapy a kompasu je orientace v poušti nesmírně náročná a trmácení bez cíle je sebevražda. Přesun se doporučuje pouze navečer, přes noc nebo brzy ráno. Nikdy zbytečně neztrácejte tekutiny! V poušti při teplotě 48 °C přežijete bez vody maximálně dva dny.
A to pouze pokud budete ležet ve stínu, který bývá v pustině nedosažitelný. V noci budete potřebovat oheň, abyste se zahřáli. Exupéry proti chladu bojoval tím, že se zahrabal do vyhřátého písku. Přestože je poušť na první pohled mrtvá, existuje v ní život. Podzemní voda je často zásadním zdrojem tekutin, stejně jako ranní rosa. Pokud narazíte na rostliny nebo vyschlé koryto, kopejte v zemi tak dlouho, dokud se neobjeví mokrý písek. Pak stačí už jen čekat, až se jamka naplní vodou.
Smrtelné objetí džungle
Na Vánoce 1971 letěla sedmnáctiletá Juliane Köpckeová s matkou do Pucallpy (Peru) za svým otcem. Letadlo se dostalo do silné bouřky a zřítilo se nad amazonským pralesem. Juliane jako jediná přežila, zdaleka však neměla vyhráno. Jako zázrakem zůstala viset na stromě připoutaná v sedačce. Měla zlomenou klíční kost, pohmožděnou ruku a neviděla na jedno oko. Juliane musela uprostřed džungle co nejrychleji najít pomoc.
Pamatovala si otcovu radu: svahy kopců schraňují vodu do bystřin, ty odvádějí vodu do řek a řeky směřují k civilizaci. Hledání potoka jí komplikoval hlad. Jediné, co měla, byl pytlík karamelek. Po několika dnech ji pramen dovedl k řece. Když ji s otevřenou krvácející ránou brodila, riskovala útok piraní. Desátého dne narazila u břehu na loveckou chatrč, v níž nalezla zásobu soli. Použila ji k vyčištění ran od pijavic. Pak vyčerpáním usnula. Druhého dne ji v chýši nalezli lovci a dopravili ji do nemocnice.
Vůle přežít
Juliane dokázala v roztržené minisukni a sandálech najít cestu k civilizaci. Když ale máte to štěstí a přežijete havárii uprostřed pustiny, to "pravé" nebezpečí na vás teprve čeká. Existuje však několik faktorů, které šanci na přežití mohou zásadně zvýšit. Jedním z nich je právě vaše připravenost. Nestačí vědět, že chcete přežít, musíte vědět, jak to dokázat.
Proto nepodceňujte situaci, na vše se pečlivě připravte a zjistěte si maximum informací o lokalitě, do které míříte. Neméně důležitým faktorem je vaše vůle přežít. Lidská psychika bývá v krizových situacích podlomena, člověk je na dně sil a má tendenci vše vzdávat. Vůle je jedna z nejdůležitějších podmínek úspěšného přežití. Zbytek okolností je už pak pouze v rukou osudu. Ale nezapomeňte: štěstí přeje připraveným!
Krabička poslední záchrany (KPZ)
Návody na vytvoření správné KPZ se liší. V KPZ by ale neměly chybět základní bezpečnostní pomůcky jako náplasti, obvaz, dezinfekce, sada s nůžkami, pilníčkem a lupou, zápalky a kus papíru na rozdělání ohně. Jehly a špendlíky mohou pomoci nejen při šití, ale i při výrobě kompasu (třená jehla na suchém listu uprostřed vodní nádržky). Dál jsou to základní léky proti průjmovým onemocněním či antimalarika. Zrcátko může sehrát rozhodující roli při signalizaci. Kondom má několik funkcí, tou nejdůležitější je přenosná nádoba na vodu. Peníze jsou potřeba při opětovném kontaktu s civilizací.
Jak přežít v různých biotopech
1. Poušť
pohyb: Nikdy se nepřemisťujte přes den, doporučuje se noc (bývají jasné) nebo brzy ráno
oblečení: Volné a kompletní. Vrstva potu, která se pod oblečením vytváří, člověka ochlazuje. Nutná je i pokrývka hlavy (chrání před úžehem a dehydratací) a případně sluneční brýle
jídlo a voda: Ve vojenském letectvu platí pravidlo, že pokud máte na den pouze půl litru vody, nejezte vůbec. Vodu lze získat kondenzací ranní rosy či výkopem podzemní vody (je nutné ji filtrovat) v oázách.
přístřešek: Jakýkoliv stín, ale i ten může být vzácností
signalizace: Pokud byste se rozhodli na sebe upoutat pozornost, snažte se vytvořit černý dým (např. zapálením pneumatik), k signalizaci může posloužit také zrcátko
Nebezpečí: úpal, úžeh, podchlazení, dehydratace, uštknutí jedovatými tvory, fata morgana
2. Tropické oblasti
Pohyb: Odborníci doporučují pohybovat se po hřebenech, kde je méně vegetace a kudy často vedou stezky zvěře. Pokud tušíte, kde se nacházíte, využijte vodní toky. Půjdete-li po proudu, je velká pravděpodobnost, že vás dovedou k civilizaci
Oblečení: Tropy jsou charakteristické vysokou teplotou a vlhkostí vzduchu. Budete propocení, kompletní oblečení vás však chrání před hmyzem
Jídlo a voda: V tropech je mnoho tvorů, které lze ulovit, a vody je také dostatek. Lze ji získat např. naříznutím lodyh a kmenů některých rostlin (bambus, banánovník). Pokud není mléčně zbarvená a nechutná hořce,
pravděpodobně je nezávadná. Pozor na jedovatá zvířata!
Přístřešek: Nikdy nespěte přímo na zemi. Teplota vašeho těla může v noci přilákat hady. Je dobré postavit přístřešek s podlážkou a pokrýt ji třeba listy banánovníku. Předtím místo vyčistěte od zbytku odumřelých rostlin a stromů, které poskytují útočiště jedovatému hmyzu. Nikdy nestavte přístřešek pod kokosovou palmou nebo blízko vodních toků. Mohl by vás zabít padající ořech, řeky se při přívalových deštích rychle rozvodní a mohli byste se utopit.
Signalizace: Využijte mokré listí a rozdělejte oheň s hustým bílým dýmem, který bude kontrastovat s tmavou zelení stromů
Nebezpečí: jedovatí hadi, bažiny, pijavice, tekoucí písky, lovecké pasti
3. Polární oblasti
Pohyb: Doporučuje se pouze v případech, kdy trosečníky něco bezprostředně ohrožuje či pokud víme, že je v blízkosti záchrana. Vždy s improvizovaně vyrobenými sněžnicemi. Bezmyšlenkovité trmácení ve sněhu vás připraví o zbytky sil
Oblečení: Tělo si musíte velmi dobře chránit. Mrazivý vítr dokáže během několik vteřin způsobit nebezpečné omrzliny na jakékoliv nechráněné části těla
Jídlo a voda: Voda v potocích je plná ryb, k jezerům chodí pít ostatní tvorové. Nikdy nejezte sníh – snižuje tělesnou teplotu, způsobuje dehydrataci a dráždí sliznice. Vodu z řek nechte odstát, aby se oddělily pevné částice. Pokud máte oheň, převařte ji
Přístřešek: Nikdy nespěte na ledové zemi. Vaše lůžko musí být izolované větvemi, suchou trávou nebo listím. Při ledovém blizardu se doporučuje utábořit se a šetřit síly
Nebezpečí: V blízkosti pólů nelze spoléhat na kompasy, které vzhledem k zesílenému magnetismu často ukazují chybně. Sníh a vítr zahlazují stopy a signály, které zakreslíte. Další Nebezpečí: dehydratace, podchlazení, omrzliny, pád do ledové vody
Signalizace: Nejlepší je světlice nebo cokoliv pestrého, co na sněhu upoutá pozornost
4. Vysokohorské oblasti
Pohyb: Prioritou při ztroskotání v horských oblastech by měl být sestup do údolí. Nikdy nepochodujte v noci nebo za špatného počasí
Oblečení: Bude vás sužovat prudký a mrazivý horský vítr. Nepromokavá bunda nebo pláštěnkové pončo pomohou snášet kruté počasí
Jídlo a voda: Na úbočích hor mohou být bystřiny, lze případně rozpustit a převařit sníh. Čím níže do údolí, tím větší šance na získání potravy
Přístřešek: Vrcholky hor jsou skalnaté, neposkytují příliš vhodných míst ke spánku. Pokud jste okolnostmi přinuceni, spěte hlavou proti svahu, nejlépe břichem k zemi. Nespěte u vyvýšených skalnatých vrcholků - může do nich uhodit blesk
Nebezpečí: Laviny a ledové větry. Prudké deště vás mohou promočit a hrozí podchlazení. Snažte se proto před deštěm vždy schovat
Signalizace: Světlice, oheň, cokoliv barevného. Vzhledem ke špatnému počasí a členitému terénu je však málo pravděpodobné, že vás v horách někdo spatří
5. Otevřené moře
Pohyb: Před skokem z paluby se pokuste do vody hodit nějaký plovoucí (nejlépe dřevěný) předmět dostatečné velikosti, který vám usnadní plavání. V záchranném člunu se doporučuje zůstat 72 hodin v místě ztroskotání, vyslala-li vaše loď záchranný signál. Pokud se tak nestalo a vy se nacházíte v málo frekventované oblasti, bude nutné se přesunout
Oblečení: Ve vodě se nikdy nesvlékejte. Pokud máte příležitost, převlečte se na plavidle. Z potápějící se lodi vstupte na záchranný člun oblečeni (vlněný svetr, čepice, rukavice).
Jídlo a voda: Nikdy nepijte neupravenou mořskou vodu. Na záchranném plavidle většinou je přístroj na její odsolení. Lze také sbírat rosu. K jídlu mohou posloužit některé ryby (pozor na ty jedovaté), ptáci či mořské řasy
Nebezpečí: Pokud jste v ledovém moři, snažte se z něj co nejrychleji dostat, hrozí vám smrt z prochladnutí. Další hrozby jsou žraloci, vlny, bouře, dehydratace nebo mořská nemoc
Signalizace: Pokud je ve vašem okolí plovoucí troska, držte se jí. Záchranáři ji spatří snáze než trosečníka na širém moři. Pomoci může také světlice, pestrá část oděvu nebo lesklý předmět
