Mořeplavec a objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus měl při své cestě napříč Atlantickým oceánem k dispozici tři lodě. Pinta (v překladu malovaná, ale také lze použít významu tečkovaná) byla z jeho flotily nejrychlejší. Právě z její paluby námořník Rodrigo de Triana jako první spatřil zemi. Nikoho tehdy nenapadlo, že se jedná o nový světadíl, onoho 12. října 1492 byli všichni přesvědčeni, že našli novou cestu do Asie.
Dohady a záhady
Protože někteří lidé mají v povaze nad vším dumat a hledat nějaké kličky, došlo i na Pintu. Jak je možné, že měla takové „neurozené“ jméno? Dobře se vědělo, že španělské lodě ctily tradici a bývaly křtěny jmény svatých, je tu ostatně příklad v podobě plavidla Santa María (i když i tady jsou údajně pochybnosti). V případě Pinty, která byla s největší pravděpodobností postavena ve Španělsku v roce 1441 (přesně se neví ani to), není její původní jméno vůbec známo.
Co je jisté
Spolehnout se můžeme na skutečnost, že Pinta měla výtlak 60 tun, její délka činila dvacet a šířka sedm metrů. Z Kolumbovy trojice se řadila mezi největší Santa Maríu a Niñu. Posádce v počtu 26 námořníků velel Martin Alonso Pinzón – věděli jste, že jeho bratři Francis Martin a Vicente Yañez stáli na kapitánském můstku třetí lodi jménem Niña? Pokud bychom chtěli zařadit Pintu podle druhu plavidla, nejvíc se blíží termínu karavela (od řeckého karabos – malé loď). Bylo to nejčastěji plavidlo se dvěma nebo třemi stěžni, na nichž bývaly typické trojúhelnikové plachty.
Pinta naživo...
Letos slavíme 525. výročí cesty slavného mořeplavce a o 50 let více od doby předpokládané stavby lodi. Proto se členové Kolumbovy nadace rozhodli k pětistému výročí objevitelské cesty postavit repliku Pinty. O přesnou kopii nejspíš nejde, protože je oproti předloze o zhruba 40 tun „tlustší“ a váží 101 tun. Každopádně v ní sídlí „Muzeum námořnictví“ a Pinta, stejně jako menší sestra Niña vykonaly už nemálo cest, protože se jedná o plavbyschopné repliky.
...a z papíru
K prázdninám patří slunce a voda – a Ábíčko tyhle atributy v létě roku 1972 ještě znásobilo. V posledních dvou číslech ročníku 16. čekalo na dychtivé modeláře novum – vůbec první vystřihovánka historické lodi. Šlo o poměrně rozsáhlý model, který si tvůrce mohl postavit na stojánek. Autorem lodi byl Ladislav Müller a premiéra to byla i v jeho případě – byla to první loď za jeho působení v ABC.
Redonda nebo karavela?
Pokud se na Müllerův model podíváme přísným okem odborníka (nikoli po stránce modelářské), pak nám představil spíše redondu, což byla varianta karavely, na jejichž stěžních byly kombinovány trojúhelníkové plachty zvané „latina“ na zadním stěžni se čtvercovou plachtou na hlavním. Nicméně model je uveden jako Karavela Pinta. Modelář navíc dostal k dispozici velice zdařilou perokresbu skutečné lodi, má tedy volné pole působnosti pro detailní zpracování lanoví. Jinak musí vystříhat 38 značených, což v reálu představuje 68 fyzických dílů rozprostřených na dvě tiskové strany.
ABC nezaostává
Pokud máte rádi výročí, pak 15. srpna oslavíme 45 let od chvíle, kdy nám bylo umožněno vytvořit tuto legendární plachetnici. A pokud přihlédneme k faktu, že po dalších 21 ročnících vytvořil architekt Richard Vyškovský druhou loď z Kolubovy výpravy Niñu (ABC 3/37), tak už na kompletaci čeká pouze vlajková Santa María. Jestlipak někdo přijme výzvu a pustí se do vlajkové lodi Kryštofa Kolumba?
Pinta podruhé
Jestliže španělská Kolumbova nadace se rozhodla Pintu vzkřísit k životu zbudováním repliky, v ABC se dlouho vzácný Müllerův model dočkal rovněž reinkarnace. Čtenářům ABC známý grafik a autor vystřihovánek Michal Dudáš po více než třiceti letech „prohnal“ Pintu očistnou počítačovou kůrou a Kolumbova loď tak mohla v ABC 21, ročník 49 (v říjnu 2004) znovu vyplout k modelářům. Jediný významnější rozdíl se týkal podstavce pro loď, kde bylo změněno logo ABC, jinak si zachovala Pinta svou původní „Müllerovskou“ podobu.
