V letošním roce slavíme významné výročí českých dějin. V létě uplyne přesně 600 let od upálení českého kazatele světového významu mistra Jana Husa. Několik let po jeho smrti se rozhořela husitská revoluce, která předznamenala reformátorské hnutí i v dalších zemích Evropy.
Během roku vydáme v ABC několik tématických dioramat, ovšem nikoliv v chronologickém sledu. Začneme datem 25. 3. 1420. Tehdy se mezi Strakonicemi a Pískem střetl husitský oddíl Jana Žižky z Trocnova s rytíři katolické šlechty a johanitů.
Katolíci v těžké zbroji (od toho pojmenování železní páni) měli výhodu nejen ve výzbroji a výstroji, ale také v počtu. Zatímco husitů byly zhruba čtyři stovky, z toho jen necelá desítka jezdců, katolíků mohlo být podle historiků až 2000, přičemž většina z nich vyrážela do boje na koních.
Husité byli na pochodu z Plzně do Tábora a měli s sebou 12 vozů. Ty použili při defenzivní bojové strategii, kdy z vozů postavili hradbu, za níž se před útočícími jezdci ukryli. Nebylo to poprvé, kdy husité použili tuto bojovou taktiku, která je právě u Sudoměře velmi proslavila.
Poprvé to bylo o tři měsíce dříve v bitvě u Nekmíře, kde v podobné početní nevýhodě Jan Žižka porazil dvoutisícové vojsko plzeňských katolíků. U Sudoměře husitům pomohl i specifický ráz krajiny s rybníky, kterou využili ve svůj prospěch. Právě mezi rybníky Škaredý a Markovec se bitva odehrála. Dnes tu jako památník stojí šestnáctimetrová socha Jana Žižky.
PŘÍPRAVNÉ PRÁCE
Celou vystřihovánku nejprve podlepte čtvrtkou, zatěžkejte a nechte dobře proschnout.
NÁVOD NA SLEPENÍ
1. Do dílů 1 a 2 vyřízněte červeně vyznačené otvory a díly slepte.
2. Postupně dioráma osazujte vystřiženými figurkami 3–16. Chlopně figurek prostrčíte otvorem v terénu a přilepíte z rubu.
3. Nabarvěte nahnědo kulaté párátko dlouhé asi 4 cm a na jeho horní část nalepte prapor 17. Korouhev pak přilepte z rubu prvního vozu hradby 3. Při umísťování se orientujte podle návodné kresby nebo fotografie.
