Pohnutá španělská historie
Zvláštně působící románsko-gotický chrám s plochou střechou může na první pohled vypadat jako nedokončený. První zmínka o něm pochází z roku 890 našeho letopočtu, stejně jako doklad o téměř kompletním zničení vojsky Al-Mansura. Ostatně tehdy se v troskách ocitla prakticky celá Manresa. Chrám se rozhodli obnovit hrabě Ramon Berenguer I. se svou matkou Ermesinde a biskupem Olivou de Vic.
Z původní románské stavby se zachovaly jen fragmenty, z úprav v 11. století pak sloupy galerie a portál vytvořený o století později. Obrovský rozmach znamenalo 14. století, ve kterém se na základech začala realizovat gotická stavba. Práce podle návrhu architekta Berenguera de Montagut (v Barceloně už pracoval na chrámu Santa Maria del Mar), který vznikl v roce 1322, se protáhly až do 15. století. Krypta byla dokončena v roce 1578, čtvercová zvonice dostala svou konečnou podobu v roce 1592, Kaple Nejsvětějšího Pána pak čekala na vybudování do roku 1657.
Papírová verze chce trpělivost
La Seu de Manresa vypadá opravdu majestátně a pokud ji budete chtít obdivovat nejen na snímcích, ale i jako papírový model, stačí si najít následující stránku, kde je volně ke stažení. Návodu ve španělštině se nelekejte. Budou vám stačit návodné kresby a pohledy v textovém souboru. Ideální je vytisknout si celý model na papír gramáže 120, protože obsahuje i poměrně velké díly, u nichž je třeba dosáhnout toho, aby se nehroutily. V rozkresu vystřihovánky najdete i speciální díly, které si lze vytisknout na průhlednou fólii, ty pak znázorňují okna chrámu a plůtek kolem hlavního oltáře.
Příjemný papírový výsledek
Model nabízí i pohled do samotné hlavní lodi a jeho originální rovná střecha je vyřešena tak, že si modelář může pohled do nitra zakrýt střešním dílem, který je vyjímatelný. Celkově se nejedná o příliš složitou stavbu, opravdu zkušené modeláře může poněkud rozladit fakt, že zejména žebroví zcela přesně nelícuje a místa, kam se lepí jednotlivé díly, je řešeno tak, že čísla jsou i po nalepení viditelná.
Ten, kdo sestavil členité modely českých či slovenských autorů se možná pousměje nad "odbytým" ztvárněním hlavního schodiště, ale i přes tyto záležitosti, kterým nelze přičítat zásadní význam, můžeme získat opravdu zajímavě pojatý model, navíc ze země, se kterou se ve vystřihovánkovém světě často nesetkáme.
